Překládám ještě jeden článek z Girl with the curly hair blogu- tentokrát o extroverzi a AS lidech. Také téma, o kterém se moc neví, přesto takoví lidé mezi námi jsou :-))
Extrovertní aspík
,,Jsem extrovertní aspík.“,,Cože jsi?“ Ano, čtete správně. Jsem extrovertní aspík.
Teď se asi všichni mračíte na obrazovku. Není autismus o tom, že je člověk plachý, nemluví moc s druhými..a tak? Je fakt, že se často říká, že AS ženy se moc nesvěřují, mluví jen tehdy, když se jich někdo přímo zeptá, a spíše pozorují, než aby samy činily. Ale co když máte do toho všeho společenskou povahu? Napíšu vám seznam, z kterého to snad lépe pochopíte. Autismus i u žen má mnoho podob.
1. Extrovertní aspíci nejsou plaší, usmívají se na lidi, i na ty, které neznají.
To dělám často. Přestože moc nevím, jak s lidma navázat kontakt nebo o čem se s nima bavit, směju se na ně. Ale protože nerozumím společenským pravidlům tak dobře jako ostatní, tak se někdy na lidi směju i ve chvílích, kdy se to nehodí. Extrovertní aspice se směje, protože se chce s danou osobou bavit, ale neví, jestli je to vhodné nebo ne.
2. Rádi si povídají, ale nepoznají, kdy už mluví až moc.
Extrovertní aspík je kecálek. Je to člověk, který nezavře tlamu. Je těžké v konverzaci s ním něco říct a často ani nedá druhému prostor, aby vyjádřil, co si o věci myslí. Extrovertní aspíci jsou vyčerpávající společnost, protože nekonečně mluví o tom, co je zajímá. Je velmi těžké je přerušit nebo změnit téma, protože vám dá jasně najevo, že ho/ji vaše debata nezajímá a jde se raději bavit s někým jiným.
3. Neznají společenské hranice.
Ženská extrovertní aspice neví, kdy může mluvit, kdy může přerušit někoho v řeči, kdy se na druhé smát. Příklad, když mi(autorce! ne mně, zrzavé:-) bylo asi 12: Umřela mi prababička a tady v Belgii je tradicí, že projevíte soustrast synům a dcerám, které stojí v oddělené místnosti s rakví. A já nikomu soustrast neprojevovala a mluvila spíš o teplotě vzduchu v kostele a usmívala se. Že AS nemá společenské hranice může značit mimo jiné i to, že se chová nebo mluví určitým způsobem, když si ostatní mylsí, že by se měl daný člověk chovat rezervovaněji. Ženská aspie extrovertka si může myslet, že je v pohodě mluvit s každým, kdo se namane. Narušují druhým také často osobní prostor, přichází k vám velmi blízko a vy si připadáte v ohrožení.
4. Okamžitě se zúčastní všeho, v čem hraje nějakou roli jejich zájem.
Je mi jedno, kde jsem, jakmile slyším o něčem, co se týká mých zájmů, jdu tam. Klidně si o tom začnu povídat i s úplně cizími lidmi nebo lidmi, co znám. Potom to zase vypadá, že jsem ,,všeználek“, nebo že jsem velmi prudká a že se neumím chovat, protože ostatním skáču do řeči.
5. Jsou podivné, excentrické, zvláštní, otravné.
Spíše než introvertní ženské AS je extrovertní AS velmi společenské. To znamená, že třeba její oblečení jsou pro ni formou vyjádření sebe sama, mívá šílené účesy, je hlučná. Dává tím najevo svou excentričnost více než introvertní AS(…no, v tom se trošku. malinko. jemně:D:D i AS chápou ironii! vidím, třeba moje duhové účesy a teď mrkvově oranžové a šedesátkové hadry:D no jo no jo!)
Příklad. Oblékám se hodně netradičně a hodně lidem skáču do řeči. Jedna moje spolužačka mi na konci školního roku řekla, že si o mně zezačátku myslela, že jsem divná a namyšlená a že si myslím, že vím všechno, ale potom poznala, že to tak vůbec není – ale musela mě poznat. Milovala jsem hodiny, kde se debatovalo, ale nevěděla jsem, kdy skončit, a spolužáci často vzdychali a nevěděli, proč melu tak dlouho.
6. Milují lidi a chtějí se kamarádit, ale mají málo opravdických přátel.
Potřebuju být poutník samotář, ale potřebuju se i kamarádit s lidma. Jsem velmi výřečná, ale moc přátel nemám. Protože mluvím jen o svých speciálních zájmech, nezajímá mě moc, co říkají druzí. Často plány na poslední chvíli zruším, protože moje úzkost narůstá, a to ze mě dělá pak problematickou kamarádku.
7. Víc mluví než poslouchají a přerušují druhé.
Většina AS lidí má problémy pochopit, kdy mají mluvit. AS extrovert bude mluvit okamžitě, jakmile mu něco přijde na mysl, aniž by si stihl uvědomit, jestli je to vhodné. Začne a nepřestane a nikdo další už se nedostane ke slovu.
8. V pracích ve skupinkách jsou vedoucí.
Protože EX AS strašně rád komunikuje, tak je toto pro něj sen. Když má nad situací kontrolu, dokáže věci dovést do zdárného konce, taky si myslí, že když má hlavní roli, tak je centrem pozornosti a bude se s ní mluvit nejvíce .(No. To velmi dobře znám. Hlavně trpím pořád nějakou fantazií, že když to nebudu řídit já, nebude to udělané pořádně. Na druhou stranu, když je skupinová práce a já jsem vedoucí, jakto, že máme vždycky nejlepší projekt?)
9. Nebojí se vystoupit a mluvit k davům lidí, dělat prezentace – je to pro ně forma interakce.
Extrovertní aspíci umí promlouvat k davům, a co víc, dělají to moc rádi. Takhle mají možnost mluvit k lidem, aniž by jim někdo nadával, přerušoval je, neví ani, co si o nich jednotlivcí myslí. Když bude mluvit o něčem, co má ráda, bude se cítit jako ryba ve vodě.