Být sám – tak se AS lidé dávají zase dohromady. Když se schovám do své pracovny doma a zavřu dveře, neznamená to, že nejsem ráda se svou rodinou. Nemá to nic společného s tím, jak moc miluji svého muže. Neznamená to, že nemám zájem, jsem sobec, chladná nebo necitlivá. Znamená to, že už jsem dospěla k vrcholu toho, co za den sociálně zvládnu, a potřebuji se znova dobít. Vědec nějak na toto kápl ještě předtím, než věděl něco o AS, a naučil se rozpoznávat, kdy už se blížím svému limitu, a někdy dokonce i dřív, než já sama. Pokud u nás několik dní zůstávali hosté, tak se mu vždy povedlo mi ukořistit nějaký čas pro sebe samu. Pokud vidí, že už jsem unavená nebo přestávám mluvit během dlouhé společenské události, navrhne, že budem dělat něco odděleně od davu, abych se zase dala dohromady. Také chápe, že když potřebuji odejít z události, tak jsem se snažila a byla tam, dokud to šlo, a když zůstanu déle, bude mě to stát více, než je nutné.

Asi zním jako sociální tyran. A možná jsem. Určitě nejsem průměrná žena, která miluje společnost a socializování. Ale jsem realistická ohledně svých limitů – tlačím na ně, kde to jde – a je to mnohem mín destruktivní pro náš vztah, než abych se přemáhala, a pak končila někde v slzách.

Dobrá rada pro jakýkoliv svazek, ale zvláště pro ten, kde má jeden z partnerů AS. Zjistíte, že některé kompromisy jsou nekonvenční. Například já a Vědec jsme zjistili, že potřebujeme dělat kompromisy ohledně událostí, kterých se zúčastním já. Pozývají jej na spoustu pracovních večeří, na koktejly, ceremonie s předáváním cen. A po spoustě hádání, diskuzích, jsme došli k tomu, že já nebudu chodit ani na všechny(což by se líbilo jemu), ani na žádné (což by se líbilo mně). Existuje mnoho způsobů, jak se s partnerem dohodnout.

Náš kompromis je, že já budu chodit na důležité události a na ty méně důležité bude chodit sám. To znamená, že občas se budu trápit v nepohodlných situacích a on bude občas taky mít drobné problémy a omlouvat, proč nejsem přítomná. Jako u většiny kompromisů, nikdo není úplně šťastný, ale je to to nejmíň bolestivé rozhodnutí.

Kompromisy mohou být pro AS těžké. Zjistila jsem, že je pro mě dobré se dívat na to, co tím získám. Co mě bude stát, abych to udělala pro svého partnera? A když to neudělám, co ho to bude stát? Jaké jsou z toho potenciální benefity, pro mě, pro nás, pro náš vztah?

V sociálních událostech mě nejvíc stojí má energie, úzkosti, které mě doprovázejí až k události a fyzická únava, kteruo pak cítím. Benefity: šťastný manžel a pár super momentů dobré interakce. Je pro mě dobré, když si takto konkrétně sepíšu plusy, protože pak vidím, že i to socializování má pro mě nějakou cenu.

Spouštěče mohou být divné nebo i nepochopitelné pro NT partnery. Například: nesnáším mít odvětrávání v koupelně puštěné, když se sprchuji. Vadí mi zvuk a pocit větru na mé nahé mokré kůži. A co je horší, světlo do sprchy a ten větrák jsou na stejném vypínači, takže abych se mohla sprchovat bez větráku, sprchuju se napůl ve tmě. Vědec si říká, že to je hloupé. Přetáčí oči, když si vypnu větrák. Říká, že si na to zvyknu časem. Ukazuje, že je větrák na druhé straně místnosti. Chápe hodně mých problémů, ale tento ne.

Všichni AS mají spouštěče, které spouští stresovou reakci. Někteří lidé jich mají spoustu a někteří jen pár. Spouštěče mohou být environmentální – zvuky, vůně, sociální – davy, mluvení před lidmi, nebo situační – nová místa, nečekané změny. Některé, jako třeba větrák, jsou jen jemné. Trošku mě znervozní a mám z nich malou úzkost, ale dokážu s nimi žít. Pak mám i jiné, silnější, které vedou k záchvatům vzteku, pláče, nebo mého odtažení se.

Když AS partner jasně identifikuje své spouštěče, NT partner musí tyto spouštěče respektovat a snažit se AS nějak pomoci se jim vyhnout. Někdy je i pomoc to, když NT přestane vysvětlovat, že to AS jedinci nic neudělá a že to má zase zkusit. Některé jsou už horší, když třeba AS partner chce spát jen sám nebo mu vadí obchody s potravinami, je třeba problémy více probrat a zjistit upřímně, jaké jsou další možné varianty kompromisů.

Tuto radu najdete na většině „seznamů, které vedou k šťastné svatbě“. Jde o to, že když si vezmete AS, máme problémy s komunikací. NT partner si myslí, že komunikuje, ale spousta toho, co říká, neprojde naší zdí. NT komunikují jemněji, než to AS dokáže interpretovat a pochopit.

Typický příklad. Dělala jsem oběd a měli jsme tento rozhovor:

Trošku mě to naštvalo, že nechce zkusit recept, který mě tak zaujal, ale tak udělala jsem to jen pro sebe. A říkala jsem si, že by to mohl rád zkusit, tak jsem mu dala kousnout.

To mě dostalo. To by přece nebyla žádná práce toho udělat víc a surovin jsem měla milion. Proč prostě neřekl jo, když jsem se ho ptala, jestli chce? Asi jsem měla vědět, že toto ne znamená ano. To dělají dobré ženy. A oba jsme se pak cítili blbě – on si říkal, že jsem sobec, když vařím jen pro sebe, a mně přišlo, že jsem měla projít nějakým testem a vše jsem zkazila.

Pamatujte, jsme svoji 25 let a známe se velmi dobře, přesto se nám takové věci pořád dějí.

AS potřebují explicitní komunikaci. Zapomeňte na nějaké narážky, jazyk těla. Chceme přímo slyšet, co náš partner chce, potřebuje, očekává. A potřebujeme, abyste nám to řekli víckrát než jednou a různými způsoby, abychom to pochopili.

AS a NT mluví úplně jinými jazyky, co se týče lásky a jejich výrazů. Buď se naučíte ten jazyk druhého překládat, nebo budete zbytek života přemýšlet, jestli ta osoba, co vedle vás leží, vás opravdu miluje.. Jak takový překlad funguje? Takhle.

Přesně tak.

Ať už spolu žijete milion let, budou chvilky, kdy vám váš partner přijde jako naprosto nejnepochopitelnější osoba na planetě Zemi. AS a NT mozky mají klíčové rozdíly a čím dříve to přijmete, tím méně frustrovaní budete, když váš partner udělá něco, co vás ponechá naprosto udivenými.

Spoustukrát Vědec vzdal konverzaci se mnou se slovy:,,Já tě nechápu.“ To neznamená, že se nesnaží. Ptá se mě na spoustu otázek, aby zjistil, proč jsem něco udělala nebo řekla. Docela trpělivě čeká, zatímco já sedím němá a koukám do neznáma a neumím dát do slov, co cítím. Opakuje mi to, na co se ptá, aby viděl, že ho dobře slyším. Ale ať už to vysvětlím milionkrát, pořád mu to nedává smysl, protože oba začínáme úplně z jiného bodu.

A to platí pro obě strany. Když mi Vědec řekl, že něco cítí – fyzicky cítí – cítí teplo, když řekne, že mě miluje, tak mě to naprosto dostalo. Říkám mu, že ho miluju, každý den, ale nikdy se mi s tím nespojil žádný vyloženě fyzický pocit.

Logicky chápu, jaký ten pocit asi je, ale asi to nikdy neucítím. Stejně tak já mu můžu popisovat, jak můj mozek se snaží sledovat všechny konverzace u všech stolů v restauraci, ale nemyslím si, že on to někdy zažije ve své vlastní hlavě.

Můžeme dělat nějaké odhady ohledně toho, co se děje v hlavě našeho partnera, ale vždycky budou mezi námi rozdíly, které tak úplně nebudeme schopni ochopit.

Když se díváte na každodenní problémy AS NT svazku, tak si říkáte, že je docela lehké, aby to oba partneři frustrovaně vzdali. Vzpomínám si, že byla spousta chvilek, kdy bylo jednodušší se sebrat a odejít než se snažit věci opravdu vyřešit. AS ženy mají mnoho zajímavých vlastností a snaží se často situace vylepšovat.

Balance realistických očekávání – obou partnerů – s konkrétní snahou vylepšovat, může zachránit celý vztah. Realistická očekávání platí pro obě strany. NT partner by nemlěl očekávat, že se z jeho AS partnera stane obyčejný člověk jen tak přes noc. A Vědec říká, že by to ani nechtěl, i kdyby to šlo.

Stejně tak AS partner by neměl očekávat, že jeho NT partner pochopí a nebude mu vadit nečekané AS chování. Vědět, co může být změněno a co může být tolerováno je esenciální.

A co může naštvat některé AS – já docela věřím v to, že se dokážu vylepšit své schopnosti komunikace v NT světě. Než na mě kdokoliv vyskočí, tak to vysvětlím.

Jednoho dne jsem vysvětlovala svému muži něco o AS a jedna z prvních věcí, kterou řekl, byla:,,Miluju tě přesně takovou, jaká jsi.“ A toho si cením a vím, že to není něco co by řekl, jen abych se cítila líp. Myslí to vážně. Ale taky vím, že to se mnou není lehké. Žít sama se sebou je pro mě občas těžké. Takže když říkám, že se chci zlepšit, je to proto, že chci méně trpět a chci, aby lidi kolem mě, které mám ráda, také méně trpěli. Nemá to nic společného s tím, že se chci stát NT, chci udělat život méně stresující pro sebe a pro svou rodinu.