Červenožlutá digitální malba, spíše abstraktního ražení, uprostřed stojí dvě figurky, jinak jde o červené pozadí se žlutým pásem.

Aspergerův syndrom a sebevraždy

Toto téma je podle mě velmi důležité a málo se o něm mluví.
Sama jsem bohužel zažila to, že jedna dívka s AS, kterou jsem znala, spáchala sebevraždu. A souvisela s AS – souvisela s pocitem nepochopení, nepřijetí ve světě. Nemůžu říct, že by to byla moje kamarádka – mluvily jsme/psaly jsme si spolu jen párkrát – přesto mě tato událost docela zasáhla.
Nedovolme, aby se tyhle věci opakovaly. Přeložila jsem pro vás článek ze stránky www.myaspergerschild.com

Mohou se mladí lidé s AS ponořit do deprese natolik, že pro ně začne být atraktivní otázka sebevraždy?

Odpověď je bohužel ,,ano“. Výzkumy nám říkají, že 50% lidí s AS má to, čemu říkáme sebevražedné myšlenky. Když se podíváme na lidi s AS, kteří o sebevraždě mluví nebo se o ni pokusili, je příčinou většinou sociální izolace a jejich sebevědomí. Proto by měla být rodina mladého člověka s AS co nejchápavější a velmi daného člověka podporovat. 

Tady je 25 tipů (nejen) pro rodiče – jak vyjádřit podporu člověku s AS, který má sebevražedné myšlenky 

1. Mladý člověk, u kterého cítíte, že u něj sebevražda opravdu hrozí, by nikdy neměl zůstávat sám, ani na chvilku. Mluvte s danou osobou a zůstaňte s ní. 

2. Zeptejte se, jestli myslí na sebevraždu.

3. Zeptejte se, jestli mají plán. Pokud ano, berte jej vážně a rychle sežeňte pomoc. Odstraňte vše, co by jim mohlo v jejich plánu pomoci – zbraně, drogy, alkohol, nože a tak dále.

4. Deprese u jednoho mladého mohou způsobit stres a úzkosti i u ostatních členů rodiny, takže zajistěte, aby ,,zdravé“ děti nebyly ignorovány. Sourozenci mohou potřebovat individuální pozornost nebo pomoc od profesionála, aby se se situací vyrovnali. 

5. Nebuďte šokovaní.

6. Neptejte se, proč. Tím jen zvýšíte defenzivu druhého.

7. Nepřikládejte polínka do ohně. Neříkejte ,,myslím si, že to bys neudělal, já ti nevěřím.“ 

8. Nebojte se s ním/ní o sebevraždě promluvit. Tím, že o tom budete mluvit, nebude celá záležitost horší, naopak. Buďte přímí. Mluvte o sebevraždě volně a otevřeně. 

9. Neslibujte, že to bude tajemství. Sežeňte pomoc.

10. Nevzdávejte to, když se před vámi nejprve lidé s AS uzavřou. Mluvit o depresi může být velmi těžké. Respektujte komfortní zónu mladistvého, a přitom pořád dávejte důraz na váš zájem a ochotu poslouchat.

11. Nechoďte po špičkách kolem tématu deprese, abyste ,,uchránili“ své děti. Děti ví, když je něco špatně. Když se věci nevysvětlí, jejich mozky často vymyslí mnohem horší věci. Buďte otevření, říkejte narovinu, co se děje, a řekněte dětem, ať se ptají nebo řeknou, jak se cítí. 

12. Nesnažte se jim jejich depresi vymluvit, i když se vám důvody zdají malicherné nebo drobné. Prostě jen vemte na vědomí onu bolest a smutek, který cítí. Když to neuděláte, budou se cítit, že neberete vážně jejich pocity. 

13. Podporujte člověka s AS v tom, aby byl aktivní. Cvičení může velmi pomoci se symptomy deprese, tak najděte způsob, jak jej začlenit do dne. Něco tak jednoduchého jako venčení psa nebo projížďka na kole může pomoci. 

14. Získejte emoční podporu, jakou potřebujete. Napište kamarádům, přidejte se do skupiny, najděte si terapeuta. Je v pohodě cítit se, že je toho na vás moc, být frustrovaný, nešťastný. Důležité je promluvit si o tom, jak vás ovlivňuje deprese vašeho dítěte/kamaráda, ne uzavírat své emoce v sobě. 

15. Abyste pomohli teenagerovi s depresí, je nutné, abyste sami byli zdraví a v pohodě, takže neignorujte své vlastní potřeby. Stres v dané situaci může ovlivnit vaše vlastní nálady a emoce, takže se snažte udržovat, pravidelně jíst, dost spát a dělat věci, které vás baví.

16. Izolace depresi jen zhoršuje, takže pomožte člověku s AS, aby se viděl s přáteli a chvalte jeho snahu se socializovat. Nabídněte mu, že jej vezmete někam za kamarády nebo mu navrhněte společenské akce, které by jej mohly bavit, třeba sporty, kroužky, ZUŠ…

17. Je jednoduché vinit sebe nebo jiného člena rodiny za depresi člověka s AS, ale to jen zhoršuje tuto situaci. Navíc depresi normálně způsobuje více faktorů, takže je nepravděpodobné – krom případů násilí nebo ignorace – že kdokoliv milovaný je ,,zodpovědný“.

18. Stejně jako kdyby měl daný člověk jakoukoliv jinou nemoc, o které moc nevíte, začněte se o depresi více zajímat a číst o ní, ať věci pochopíte. Čím víc budete vědět, tím líp dokážete člověku pomoci. Pomožte i danému člověku, aby si o depresi zjistil víc. Mohou tak zjistit, že v tom nejsou sami, a lépe pochopit, čím si procházejí. 

19. Dokažte jim, že jste tady pro ně, naplno a bezpodmínečně. Neptejte se příliš – mladí lidé se neradi cítí opečovávaní, ale ujasněte si, že jste ochotni poskytnout jakoukoliv podporu. 

20. Žít s mladým člověkem s depresí může být velmi složité a vyčerpávající. Můžete zažívat vyčerpání, odmítnutí, zkrátka spoustu negativních emocí. Je důležité si uvědomit, že to nedělá schválně. Trpí, takže se snažte být co nejchápavější a trpěliví.  

21. Berte vážně jakoukoliv sebevražednou výhružku. Ze všech lidí, kteří někdy spáchali sebevraždu, o ní dalo dopředu vědět 80%. 

22. Dbejte na to, aby vaše dítě chodilo na terapii a následovalo vše, co se mu říká. Je důležité, aby bralo správně léky. Pozorujte změny v chování a volejte doktorovi, pokud se cokoliv zhorší. 

23. Dejte mu naději, že existují různé alternativy.

24. Neodsuzujte a nekritizujte, jakmile začne mluvit. Důležité je, že komunikuje. Nedávejte nevyžádané rady ani ultimáta. 

25. Můžete být pro něj nadějí. Většinou lidé se sebevražednými sklony potřebují někoho, kdo je jim blízký a dává jim naději. 

Protože sebevražda je opravdu aktuální záležitostí u AS s depresí, je nutné pozorně sledovat, jestli se u nich neprojevují nějaké sebevražedné myšlenky nebo chování. Varovná znamení jsou:  

• Pozměněný spánkový a jídelní režim
• Potíže se soustředit
• Angažování se v nebezpečných aktivitách; má hodně nehod, která vyústí ve zranění 
• Únava nebo málo energie
• Pocity viny a bezvýznamnosti
• Rozdávání věcí, které jsou pro něj/ni důležité
Iritace, vztek
• Nedostatek nadšení a motivace
• Ztráta zájmu o různé aktivity
• Neklid
• Smutek, beznaděj 
• Loučení se s kamarády a rodinou, jako by to bylo napořád 
• Říkání věcí ve stylu ,,lepší by bylo, kdybych byl mrtvý“, ,,chtěl bych navždycky zmizet“ nebo ,,z tohohle se nedá dostat“ 
• Hledání zbraní, prášků nebo jiných způsobů, jak se zabít
• Mluví o smrti hezky a má tendence ji romantizovat(,,kdybych umřel, lidi by mě měli radši)
• Vtipkuje nebo mluví o sebevraždě
• Častý pláč
• Myšlenky na smrt a sebevraždu
• Vzdálení se od rodiny a přátel 
• Psaní básniček o smrti, umírání a sebevraždě 

Pomoc teenagerům s AS

Takto můžete u svého dítěte zvýšit zdravé sebevědomí: 


1. Jako rodiče musíme nejprve věřit v hodnotu našich dětí, než u nich můžeme cokoliv změnit. Děti ví, kdy naše komplimenty jen hrajeme, nebo dáváme 5 pozitivních bodů, protože jsme si to přečetli někde v knížce. Musí to jít z nás, musíme být upřímní. 
2. Buďte pozitivní model. Když jste na sebe moc přísní, pesimističtí nebo nerealističtí, vaše dítě vás bude napodobovat. Dejte pozor na vlastní sebevědomí, ať má vaše dítě skvělý model. 3. Buďte spontánní a dávejte najevo lásku. Objímejte a říkejte, že jste na dítě pyšní. Napište mu do krabičky na svačinu ,,myslím si, že jsi skvělý!“ Často a upřímně chvalte a nepřehánějte to. Děti poznají, když to jde od srdce. 

4. Věřit ve vaše dítě vyžaduje vcítění než sympatii: nikdo nechce, aby jej ostatní litovali. Každé dítě je dar a má jedinečné klady. Musíme je najít, souznít s nimi a pomoci jim vydat ze sebe to nejlepší.

5. Vytvořte milující a příjemné prostředí doma. Děti, které se doma necítí dobře nebo se jim ubližuje, budou mít velmi malé sebevědomí.

6. Podporujte děti v tom, aby byly samy sebou. Milujte jej takového, jaký je teď, ne jako někoho, o kom si myslíte, že by jím jednou mohl být. 


7. Pomožte dítěti probrat se emocemi a pocity: to je důležité a často vrhá na situace nové světlo.
8. Vysvětlete dítěti, co je to AS, aby svou odlišnost chápal. Koho se snažíme obelhat, když mu o AS neřekneme a nemluvíme o něm doma? Komu ubližujeme? V běhu na dlouhou trať akorát dítěti.9. Dávejte adekvátní a pozitivní zpětnou vazbu. Tvrzení jako ,,byl jsi na bráchu fakt naštvaný, ale cením si toho, žes na něj nezařval ani ho nezbil“ pomůže dítěti se zorientovat v pocitech, odmění jej a pomůže příště se zachovat správně. 

10. Choďte na konference, čtěte knihy, zkoumejte a sdílejte informace o světě vašeho dítěte. Když pochopíte, jak žije, lépe pochopíte, jak mu život vylepšit.

11. Dejte dítěti příležitost, aby se účastnilo podpůrných aktivit. Aktivit, které vyžadují spíše spolupráci než soutěžení, třeba doučování, kde starší dítě učí mladší dítě číst je pro obě děti přínosné.

12. Identifikujte a přesměrujte nesprávné názory vašeho dítěte. Je důležité, abyste našli chyby, které na sobě vaše dítě vidí, jestli si připadá neatraktivní, neschopné…a podobně. Dítě potřebuje adekvátnější způsoby, jak se soudit. Musíte mu pomoci, aby na sebe kladlo realističtější nároky. 

13. Snažte se, aby vaše dítě nemělo příliš mnoho aktivit, které by mu přerostly přes hlavu a zabránily tomu, aby se v něčem stalo opravdu dobrým. Stejně jako ostatní lidé i lidé s AS potřebují mít vyrovnaný život. 

14. Dejte vlastnímu dítěti různé možnosti – aby mělo pocit, že samo může o svém životě rozhodovat.-

15. Protože děti s AS jsou často velmi vybíravé, je důležité, aby měly vyváženou stravu a také se trochu hýbaly, aby se zbavily stresu a vyčistily si hlavu. 

16. Sledujte, jestli jim nikdo neubližuje, jestli nemají problémy ve škole, mezi vrstevníky a podobně, cokoliv, co by mohlo vašemu dítěti snížit sebevědomí. S těmito problémy se potýkejte citlivě, ale nekompromisně.

17. Dávejte si pozor na to, co říkáte. AS děti jsou velmi citlivé na to, co říkají jejich rodiče. Nechvalte jenom za práci, al ei za snahu. Ale buďte upřímní. Když se třeba nedostane dítě do fotbalového družstva, neříkejte ,,příště se budeš víc snažit a dokážeš to“, řekněte jenom ,,no, sice ses tam nedostal, ale já si hodně cením tvojí snahy.“

18. A když budete dítěti říkat často, že je skvělé, tak mu to rovněž pomůže v chápání sebe samého 🙂