Pěkný článek z této stránky: http://www.succeedsocially.com/helpaspergers

Přečetla jsem toho o AS dost, četla jsem knihy a akademické články, ale také jsem četla spoustu diskuzních vláken lidí, kteří AS mají. Níže naleznete mou syntézu toho, co jim nejvíce pomohlo zlepšit sociální dovednosti. Budu mluvit velmi obecně. Neukážu vám nějaká neskutečná tajemství, která by vám otřásla celým světem.
Lidé s Aspergerovým syndromem (AS) se mohou nepochybně společensky velmi lepšit. Mohou být velmi pozadu, když se zlepšováním začnou, a pokroky mohou přicházet pomalu, ale existují lidé s AS, kteří dokáží získat solidní společenské postavení. Většinou říkají, že mají ještě dost podivných vlastností a uvědomí si, že asi nikdy nebudou nejmagnetičtější osobou v místnosti, ale to nejhorší je za nimi.

Zjisti, jaké jsou tvé sociální hodnoty a cíle

Četla jsem nejméně dvě kopy vědeckých článků, které poskytují informace ohledně různých nácviků sociálních doveností, a tohle se v nich nikdy nepíše. Nicméně když se podívám na fóra o AS a společenských dovednostech, vidím, že s tímhle problémem se lidé potýkají velice často.
Lidé s AS mají často velmi smíšené pocity ohledně zlepšování svých sociálních dovedností. Na jednu stranu vidí, jak by jim pomohla tato dovednost v životě k tomu, aby si nalezli třeba více přátel nebo partnera. Ale na druhou stranu se jim celá tato idea nemusí pozdávat, a to z různých důvodů:

• V dospělosti už si dávno mohli spojit socializování s věcmi jako je neúspěch, nezdar, úzkost, zmatení, deprese, odmítání a neakceptování toho, kým jsou. Je těžké dosáhnout toho, aby byli  lidé nadšení z učení se něčeho, co ve vás vyvolává takovéhle pocity.
• Mohou tvrdit, že se musí podřídit tomu, co ostatní berou za dobré sociální dovednosti, i když se jim z toho mnoho zdá naprosto nelogických (-Proč lidé prostě nemohou říkat nahlas, co si myslí? Proč je být upřímný špatné? Já bych řek, že chodit tady opatrně kolem horké kaše a neříkat, co si myslíš, je ještě horší…)
• Stejně tak už je může rozčilovat fakt, že se jim neustále podstrkává, že je s nimi něco špatně, protože mají AS a musí se změnit, i když je to pouze variace v propojení mozkových spojů, ne žádná nemoc.
• Mohou chtít určité věci, jako třeba kroužek kamarádů, který jim rozumí, ale už je nemusí zajímat ostatní aspekty socializování jako small talk a nechtějí se je učit.

Předtím, než se ponoříme do učení se společenským dovednostem, se pokusím osobě s AS pomoci objevit, jak se cítí ohledně socializování, co si od něj slibují a snažím se z nich dostat všechny jejich myšlenky a motivace. Pokud je vše jasné, můžeme udělat další krok a dohodnout se, jak pokračovat. Když se někdo snaží zlepšovat své sociální dovednosti, ale jeho náhled na celou tuto záležitost je nejasný a neví, proč by to měl vůbec dělat, nedostaneme se nikam daleko.
Můžete si myslet, že se jim nelíbí nápad zlepšit sociální dovednosti a jsou z něj celí zahořklí. V pořádku, můžeme se zařídit podle toho. Možná se pokusí dostat přes svou zahořklost, nebo si pozmění plány, aby se nemuseli socializovat tak moc.
Jiní lidé zase mohou říci, že některé aspekty socializování je svádí špatným směrem, ale oni chtějí být pragmatičtí a dosáhnout toho, co chtějí. Skvělé. Když si objasní hodnoty, dokáží dělat lepší rozhodnutí, jak se budou chovat v daných situacích.
Lidé, kteří se lepší nejvíce, mají jasné pojetí toho, jaké jsou jejich cíle a co pro ně jsou ochotni udělat a neudělat. Někteří úspěšní lidé s AS zapadají mezi pragmatiky, berou za své, že společnost je nějakým způsobem nastavená, neberou si to osobně a snaží se trošku podřídit, aby získali to, co je pro ně samotné důležité. Jiný typ úspěšného AS je ten, který chce žít život dle svého a snaží se vytvořit si svůj svět. Také jsou v klidu.

Smiř se se svými AS vlastnostmi

Spousta lidí s AS má potíže s vlastní identitou. Mohou vložit spoustu síly do zlepšování sociálních dovedností, aby vypadali normálně, a jejich hodnocení sebe sama může být velmi svázané s tím, jak moc jsou ve společnosti úspěšní. Tomu naprosto rozumím. Co se však může stát, je to, že se jejich sebevědomí až příliš sváže s tím, že se snaží překonat své AS, že v sobě potlačují a odmítají jednotlivé vlastnosti, a pak se cítí nenaplněně.
V jiném článku píšu, jak je důležité si podržet dobré aspekty AS a zbavit se těch, které na sobě nemáte rádi. NEní to buď jedno nebo druhé. Jenom proto, že se chcete dostat přes vaši sociální neobratnost, neznamená, že musíte vyhodit všechno, i to dobré. Na AS je fajn, že se koukáte na svět jinak, máte jiné priority nebo vás zajímají třeba ezoterická témata. Mnoho lidí s AS se stane mnohem štastnější, když všechny tyto vlastnosti přijme.

Dejte označení ‚Asperger‘ adekvátní hodnotu

To často vídávám na fórech. Někteří lidé na tohle označení spoléhají příliš a používají ho jako výmluvu, proč se nesnaží se sociálně zlepšit nebo to příliš brzo vzdají. Jejich myšlení je následné: Mám AS. Nedokážu nic. Nemusím to ani zkoušet. – V některých případech tito lidé vůbec nechtějí být sociálně zdatnější a diagnóza jim hraje na ruku.
Na druhou stranu, když máte AS, musíte respektovat, že pro vás bude socializování složitější. Když s tím nepočítáte, kladete na sebe nesplnitelné nároky a jste zklamaní, když se vám nedaří. Není nic špatného na tom znát své limity a pracovat s nimi. Je to stejné, jako když člověk s nadváhou a podvýživou mají každý jiný přístup a začátek k běhání. Oba mají potenciál se stát fit, ale každý půjde jinou cestou.
Také se objevuje problém špatné diagnózy nebo lidí s AS, kteří diagnozu nemají. Je důležité opravdu zjistit, kde se nacházíte společensky, a co je potřeba změnit. Je na vás, abyste zjistili, kde jsou vaše silné stránky a slabiny a nenechte nějaké označení, aby to rozhodovalo za vás.

Nechte si vysvětlit sociální pravidla.
¨
Toto je dost jasné. Lidé s AS potřebují, aby jim někdo sociální situace rozložil, a ukázal jim různé přístupy a strategie. Rozložení a vysvětlování jde obvykle mnohem víc do hloubky než u jiných, třeba introvertních, lidí. Také si myslím, že je důležité jim poskytnout důvod, proč věci takto ve společnosti fungují, než jim pouze říct ,,takhle to je a už se na nic neptej.“ Je snažší něco pochopit, když víte, proč tomu tak je.
Myslím si, že má stránka v tomto ohledu může pomoci. Existuje i spousta dalších psaných zdrojů. Jsou vyvíjeny různé nástroje, které učí lidi s AS sociálním návykům, třeba komixy, které vysvětlují, jak někdo přemýšlí v určité situaci. Někdo také tyto informace získává ve skupinových nácvicích sociálních dovedností, tím, že spolupracuje s poradcem, nebo se snaží na věci přijít s kamarády, kteří jsou na stejné lodi.
Nicméně je zde jeden problém – existuje obrovské množství sociálních pravidel a jejich variací, že je naprosto nepraktické se je učit všechny. Existují zdroje, které vám pomohou, ale neexistuje žádný obrovský zdroj, který pokryje naprosto všechno. Existují různá nuancovanější pravidla, například různých subkultur, na která si musíme přijít sami.

Mějte mentora sociálních dovedností

To může být profesionál, nebo chápající člen rodiny nebo kamarád. Lidé s AS velmi těží z toho, když mají někoho, kdo jim klidně vysvětluje a objasňuje všechny otázky ohledně sociálních návyků. Také může dávat člověku s AS zpětnou vazbu. Lidé s AS mohou pozorovat a analyzovat sociální situace, ale mohou dojít ke špatným výsledkům. Jejich učitel jim poví, jestli jsou nebo nejsou na správné cestě, a vysvětlí jim, proč.

Získejte spoustu zkušeností v reálném světě

Existuje spousta faktorů, které lidem s AS ztěžují získávat společenské dovenosti. Nicméně i když jde o pomalejší proces, pořád potřebují spoustu zkušeností v reálném světě. Všimla jsem si jedné věci, a to, že spousta sociálně zdatných lidí s AS zmiňuje, že měla hodně sourozenců nebo kamarádů na střední nebo základce. Tyto okolnosti jim daly příležitost se učit, oproti těm izolovanějším.
Dospělí musí sami aktivně vyhledávat příležitosti. Mohou také ideálně pozorovat své jednání s určitým odstupem a jejich nezdary brát jako zpětnou vazbu k tomu, co mají příště vylepšit.

Používejte také umělých návciků sociálních dovedností

Spoustě lidem s AS se toto dostane v dětském věku, kdy jsou přihlášeni na skupinové nácviky sociálních dovedností, kde si přehrávají situace nebo se učí rozpoznávat emoce u druhých. Toto může pomáhat zejména v situacích, které je těžší cíleně procvičovat v reálném světě. Po formální lekci o určitých aspektech socializování se tyto třídy obvykle odeberou k hraní různých her a cvičení, aby si tyto nové poznatky procvičily.
I pro dospělé může být takový trénink přírnosný. Mohou například spolupracovat s terapeutem a vymyslet cvičení na small talk. Existují i nácviky sociálních dovedností pro dospělé.

Buďte otevření snadějším ,,dostačujícím“ alternativám k zmatenějším sociálním pravidlům

Některé společenské situace se nejlépe řeší způsobem, který spočívá v mnoho jemných, nuancovaných pravidlech, a ve správném načasování, kdy tato pravidla použít. Pokud máte AS, je taková situace na vás možná příliš. Naštěstí sociální situace nejsou černobílé v tom smyslu, že by cokoliv méně než ideální prožití momentu bylo naprosté fiasko. Existují alternativní způsoby, jak se chovat, které jsou mnohem jednodušší, ale cíle dosáhnete také, nevyčerpají vás a nezpůsobí příliš mnoho negativních vedlejších účinků.
Není například vhodné se přímo zeptat lidí, které poznáváte ,,chceš být můj kámoš?“ Tímhle přístupem nabydou dojem, že jste moc přímočaří a nemotorní. Takhle si dělají kamarády děti, ne dospělí. Ale v určitých pevně daných předem definovaných a vysvětlených podmínkách se takhle zeptat můžete a vše bude v pořádku. Člověk s AS se může rozhodnout, že ,,zkoušet si najít kamarády dlouhodobě, pomalu a zlehka je pro mě moc složité. Je mnohem jednodušší se zeptat přímo a taky to má nějaký účinek. Navíc mám v sociálním kontaktu potíže, takže když někoho naštve, že se takhle ptám, tak by to pro mě stejně nebyl dobrý kámoš. Možná tady o kámoše touto metodou přijdu, ale to zvládnu. V budoucnosti se možná naučím být jemnější, ale zatím to stačí takto.“

Naučte se sociálním dovednostem pokusem a chybou, když je to nutné

Nebyla jsem si úplně jistá, jestli sem mám tento bod zahrnout. Ale sama jsem slyšela lidi s AS toto říkat. Člověk s AS nemá určité instinktivní porozumění, které povoluje lidem lépe uchopit široká, abstraktní sociální pravidla. Jako kdybyste řekli obyčejnému člověku ,,aby byly tvé konverzace plnohodnotnější, musíš být sdílnější“, tak to pochopí rychle. Pro někoho s AS je toto však příliš vágní a mají problémy toto uvést do praxe. Musí se učit socializovat mechaničtěji, pokusem a chybou, kdy jim dojdou určité typy odpovědí a tvrzení, které je dobré používat v určitých situacích, i když mají potíže pochopit širší základ. Samozřejmě je pak pro ně chápání společenských pravidel složitější.
Stejně si myslím, že lidé s AS by se tohoto přístupu neměli být. Má své limity, ale spoustu situací je snazší s určitým skriptem. I obyčejní lidi někdy dělají small talk podle zavedených pravidel a rutin. Když má někdo hodně zkušeností, dokáže to aplikovat i na komplikovanější konverzace. Jasně, není možné mít každou jednu konverzaci zmapovanou, ale časem určitá témata  akonverzace opět vyvstanou a budou se opakovat a i normální lidi si říkají, jé, ona říká X Y Z, je dobré jí říct ,,jo, vím, jak se cítíš“.
Opět, tento přístup má spoustu limitů, a pokud je někdo schopen pochopit jádro věci, měl by to udělat spíš takto. Používat předepsané dialogy nebo být příliš rigidní pak vypadá jako kdyby si člověk vše předem nacvičil, a je to příliš robotické. Pokud dokážete být sociálně intuitivnější a umíte improvizovat, nedoporučuji to. Nicméně, pokud má člověk AS a musí na určité skripty spoléhat, měli by si z toho vzít to nejlepší. I když se dostanou do fáze, kdy dokáží své konverzace vymýšlet na místě, je fajn mít schopnost občas sem tam vhodit i trochu toho naučeného skriptovaného chování.

Pokud je to možné, řekněte ostatním o tom, že máte Aspergerův syndrom

Tento bod má klady i zápory. Myslím si, že je o něco proveditelnější, když se lidé víc a víc dozvídají, co to Aspergerův syndrom je. Pozitivní aspekty jsou tyto – když ostatní lidé věcí, že máš AS, jsou chápavější a změní svá očekávání. Také vám mohou pomoci se sociálními dovednostmi. Přirozeně negativní stránka je, že někteří lidé nechápou, myslí si o vás ještě horší věci nebo špatně pochopí, co AS znamená. Někteří lidé jsou i opatrní, což je pochopitelné, co se týče sdělování své diagnózy v práci.