narval- autismus

Co je autistické přijetí? – Edice “Pořád to slovo používáš, ale nemyslím si, že víš, co znamená”

Už jsem mluvila o rozdílech mezi “povědomím o autismu” a “přijetím autismu”, ale dnes vám představím zrychleně (o něco) kratší verzi téhož:

“Povědomí” je líné. Nevyžaduje z naší strany žádnou aktivitu. Je zakořeněno v ableismu a je tady pro neautisty na úkor nás, autistů. Povědomí” je tak trochu jako prohlídka v zoo, která si žije svým vlastním životem, narušuje soukromí a důstojnost. “Povědomí” tady nikdy nebylo a není pro autisty. “Povědomí o autismu” bolí.

V roce 2011 autistická spisovatelka a obhájkyně Paula Durbin Westby začala Autism Acceptance Day and Month (Den a měsíc autistického přijetí) jako přímou odpověď na škody, které byly napáchány iniciativami, které chtěly “šířit povědomí”. Den a měsíc autistického přijetí je oslavou autistických lidí a autistické kultury. Také hovoří o způsobech, jak pro autisty vytvořit lepší svět. Je o přímé akci, která
má proměnit konverzace o autismu v našich domovech a v našich komunitách.

A během posledních pár let jsem si všimla, že stale více lidí používá slovo “přijetí”, zatímco k němu stále připojují ono staré, unavené, urážející a ableistické “povědomí”. Jak už to dělalo mnoho alistů před nimi, i oni si stale přivlasťnují monopol na myšlení o autismu a proměňují jej tak, jak se jim to hodí. A když mluvíte o něčem, co vám patří a je pitomé, a pojmenováváte to jako něco, co vlastně
pitomé není (ale zároveň to ve vaší realitě pitomým zůstává), tak to rozhodně není autistické přijetí.

Hele, takhle: můžu říkat, že jsem vysoká, ale to pořád nezmění fakt, že mám metr padesát. A že slova něco znamenají.

Nemůžete se nazývat obhájcem autistů, pokud mluvíte za autistické lidi, nebo přes autistické lidi, kteří se pokouší něco sdělit. Pokud používáte slovo “přijetí” a zároveň propagujete věci, které nám škodí, jako je třeba ABA a další terapie založené na naší poslušnosti, když sdílíte ponižující a soukromé informace o autistickém dítěti nebo dospělém, aniž byste měli jejich souhlas, když používáte funkční
nálepky a vůbec nechápete, ani se nesnažíte pochopit paradigma neurodiversity, potom za přijetí prostě nebojujete. Mně dáváte takový smysl, jako kdybych se já se svým metrem padesát snažila vás skálopevně přesvědčit, že jsem strašně vysoká. A k tomu nám ještě ubližujete.

Existuje spoustu, spoustu mylných představ o tom, co je autistické přijetí a pro koho tady je. A to zčásti proto, že lidé používají slova, u kterých vlastně úplně neví, co znamenají.

Přijetí je:

Když nasloucháme autistům a snažíme se, aby jejich hlas byl tím prioritním v jakékoliv konverzaci o autismu

  • Když netrváme na tom, že tyto hlasy musí nutně existovat ve formě mluveného slova
  • Když posloucháme autistické lidi, I když to možná promění naše smýšlení o autismu
  • Když víme, že funkční nálepky jsou k ničemu, ableistické a ubližují nám, a odmítáme je používat
  • Když chápeme, že autistické děti vyrostou a promění se v autistické dospělé, a nepřestanou být autisty a můžou stale potřebovat podporu a úpravy prostředí
  • Předpokládáme, že autisté jsou kompetentní
  • Nevytváříme si “nějaké představy” o problémech a schopnostech autistického dospělého, jen proto, že se zrovna nechovají jako pětileté autistické dítě, které známe
  • Když bojujeme za inkluzi na školách, v komunitách, v zaměstnání a dále
  • Když respektujeme soukromí a důstojnost autistických lidí včetně autistických dětí
  • Když zesilujeme hlasy autistů, straníme se a předáme jim slovo
  • Když jsme pyšní na to, kým jsme, a oslavujeme autistické lidi a autistickou kulturu, tak to neznamená, že předstíráme, že neexistují naše potíže a výzvy, kterým čelíme. Naopak je takové slavení nutné, abychom se dokázali postavit nerovnostem.
  • Když rozpoznáme ableismus ve všech jeho formách a postavíme se mu
  • Když si toto všechno vezmeme, poučíme se z toho a svým hlasem a postojem vyzýváme ostatní, aby bojovali za změnu

Pokud žádnou z těchto věcí neděláte, pak nepraktikujete autistické přijetí.
Protože přijetí není pasivní.

Když říkáte, že obhajujete přijetí, pak nám to musíte I dokázat. A to můžete udělat tak, že pro nás pomůžete vytvořit bezpečnější a inkluzivnější svět. Bojovat za naše práva. Chovat se k nám s respektem a důstojností. Netokenizovat nás nebo využívat ke své agendě. Pracovat s námi, ne proti nám. Potřebujeme více lidí, kteří chtějí doopravdy zapracovat, a pokud nejste připraveni se ukázat,
pak přestaňte předstírat, že jste.

narval- autismus
Na obrázku jsou dva kreslení narvalové na modrém pozadí. Vlevo nahoře je zelený narval, který se mračí. Vpravo dole je fialový narval, který je šťastný. Vedle mračícího narvala se píše:

Autistické přijetí NENÍ:

  • Žádná pomoc nebo podpora
  • Pozitivní myšlení
  • Něco, co by měli prosazovat autisté a nikdo jiný
  • ABA terapie nebo terapie založené na souhlasu
  • Používání funkčních nálepek
  • Jen tak něco, co říkáš

Vedle šťastného narvala se píše:

Autistické přijetí je:

Rozpoznání, že autismus a postižení jsou součástí lidské diverzity
Pochopení, že existovat jako autista je v pořádku

Nalezení podpory a pomůcek, které mi pomohou být nejlepším možným autistickým člověkem

Práce se mnou namísto snah mě “opravit”
Oslava a hrdost na to, kým jako autisté jsme
Něco, co přímo uděláš

Z anglického originálu

What is autism acceptance? The “You keep using that word. I do not think it means what you think it means” edition

Přeložila Zrzavá holka

Článek vznikl díky podpoře Jana Barty