Zrzavá holka, za kterou stojí uprostřed noci obrovská bílá kočka - digitální malba

Co když se mi (něco) líbí

V poslední době si ráda pouštím písničku od Capital Cities, která se jmenuje Farah Fawcett Hair. Je to trochu víc elektronické, než by jeden čekal, ale miluju ten text. V jednom momentě tam začnou různí lidé vyjmenovávat věci, které mají rádi. Vtip … Pokračování textu Co když se mi (něco) líbí

Lehká akvarelová malba ptáčka, který přílétá do svého hnízda u jezera, všude kolem je rákosí a vysoká tráva.

Práce v týmu

Má práce má jedno specifikum. Mám v ní kamarády. Jsem součástí hnutí podobně smýšlejících lidi. Proto, když se setkám třeba se zahraničními kolegy nebo aktivisty odjinud z republiky, stačí mnohdy jen říct jeden druhému, že děláme tu samou práci, a už … Pokračování textu Práce v týmu

Na obrázku je velmi detailní noční krajina a hory. Na hoře sedí malá holka, na ni svítí velmi propracovaná lampa. V dálce je měsíc a mnoho svítivých bílých kuliček. Nalevo se vynořuje hlava želvy nebo dinosaura.

Jak jsme šly na koncert

Dneska jen tak pro odlehčení. Pro zasmání. A možná zase k tomu, abych zbořila pár nějakých zbytečných stereotypů, nebo je alespoň lehce nabourala. Naťukla. Barborka je člověk, který patří mezi mé nejbližší. I když jsme v některých věcích jiné – … Pokračování textu Jak jsme šly na koncert

Ručně malovaní šneci na žlutohnědém pozadí.

„To já nikdy nedokážu…“ aneb duben, měsíc autismu

Vývojová psychologie. Vývojová okénka. To jsou často skloňované pojmy u autismu. Tlak na rodiče, který je vytvářen zvenčí, a to nejen u autistických dětí, ale u dětí obecně. „Tohle už v jeho věku Toník uměl,“ nebo „Budou mu tři a … Pokračování textu „To já nikdy nedokážu…“ aneb duben, měsíc autismu