Digitální malba chladného dne, na kterém zrzavé holka plave uprostřed jezera, v pozadí vidíme modrobílé hory, mužskou postavu s kytarou a chatu, která je schovaná v horách.

Jsou aspíci schopní milovat?

Našla jsem super článek na http://life-with-aspergers.blogspot.cz/2008/04/are-aspies-capable-of-love.html  a musím vám jej přeložit! Tolik mě nadchl, je moc pravdivý, alespoň já jsem se v něm našla a hltala jsem každé slovo.

Jsou aspíci schopní milovat?

Přestože se odpověď na takovou otázku zdá být jednoduchá, stále se objevuje na všech možných aspergerovských fórech. Často se zaměňuje s otázkou, zdali je asperger schopen si partnera najít nebo jestli je schopen empatie, ale to jsou úplně jiné věci, na které se pokusím zaměřit v jiných článcích.

Emoční chování u Aspergerů

Aspíci jsou bezpochyby schopni milovat, jejich problémem je však to, že mají na lásku příliš úzce zaměřený pohled. Jsou to bytosti hodně citlivé, narozdíl od toho, co se o nich často traduje. Máme velmi silné pocity štěstí a ještě silnější pocity smutku. To zdánlivě nejmenší v nás vyvolá obrovskou emoční reakci. Zatímco špatný den v práci NT jen zkazí náladu, aspík se bude cítit minimálně na sebevraždu. A když se aspíkovi stane něco dobrého, je až příliš nadšený a šťastný. Hodně dospělých aspíků se naučilo své pocity nedávat tolik najevo, hlavně ty veselé, ale u dětí je tento emocionální posun hodně patrný – skáčou, tleskají, běhají, křičí.

Pro aspergery je láska stavem téměř nedosažitelným a neudržitelným, je to extrémní štěstí zaměřené k jednotlivé osobě. Takový stav však není možné prožívat neustále, s každým partnerem, a hlavně dlouhou dobu.

Očekávání od lásky

Když aspík, který si takovou láskou projde, se zeptá svého NT partnera, co je pro něj láska, bude nejspíš jeho odpovědí zklamán. Pro NT je láska o respektu, věrnosti, oddanosti, kdežto pro AS je to pocit, který cítíte, když se na vás váš partner usměje, a vám to rozzáří celý obličej, jakoby na něj svítilo slunce. Pro NT to zní pouze jako nějaká fráze a poezie, pro aspíka je to realitou.

Smutné však je, že protože partneři nemají na lásku stejný pohled, nedávají si navzájem to, co potřebuje ten druhý, ale to, co by chtěli oni sami dostávat. Aspík nepotřebuje nebetyčný respekt a oddanost, potřebuje úsměv, porozumění, obejmutí. Když aspík přivítá svého partnera tak, jak si to partner nepředstavuje, tak jej často urazí, a je to i naopak, zvýšením hlasu a křičením se naštve zase aspík.

(Ne)naplněná očekávání

Aspíci, kteří byli zamilovaní, ale jakkoliv byli odděleni od svých partnerů, jsou často tak moc zafixovaní na pocity bývalého vztahu, že se nepohnou dopředu a nedají šanci novým láskám, nedají druhým šanci ani se k nim přiblížit. Říkají, že jejich předchozí partner byl jediný správný pro ně a že chtějí nového, který bude jedině ,,úplně stejný“. (Achjo… tak to fakt je.)
Stejně tak, jako když už vyspělejší láska chladne, aspík chápe odchod zamilované euforie jako úbytek lásky. Když se toto děje, potřebují hodně ujišťování. Konkrétně se toto často děje třeba s příchodem prvního dítěte – i u NT mužů jsou často zaznamenány případy, kdy muž ,,žárlí“ na dítě a chybí mu partnerka taková, jaká byla předtím. Pro aspíka je tato změna zaměření ještě extrémnější.

Shrnutí

Hlavním tématem tohoto článku je fakt, že aspíci dokáží přijímat a dávat lásku, ale jejich očekávání od lásky jsou příliš vysoká a zaměřená konkrétně, takže nedokáží přijímat celý obraz. Taky to chce velmi speciálního NT, který aspíkovi dá lásku, kterou potřebuje.