Kubistická koláž kytary na červeném pozadí z mačkaného papíru.

Slavní lidé s autismem

Našla jsem zajímavý článek o slavných lidech s autismem. Určitě je jich tak stokrát víc a bude se to dát doplnit :-))) Ale tak pro začátek taky dobrý!
Originální článek najdete na: http://autismmythbusters.com/general-public/famous-autistic-people/

Ačkoliv se autismus považuje za “novější poruchu”, z historie a nejrůznějších záznamů víme, že mnoho známých postav nejspíše bylo na autistickém spektru. Přestože spousta záznamů to nepojmenovává přímo (tolik se o tom kdysi nevědělo), většina z nich zahrnuje alespoň malý odkaz k popisu člověka s PAS.

Albert Einstein

Einstein měl problémy se sociální interakcí, neměl rád doteky, byl velmi inteligentní, přesto měl občas potíže s řečí, a měl potíže ve škole. Pravděpodobně Einsteinovi nešla škola proto, že neměl k dispozici mnohá přizpůsobení a úpravy výuky, které mají děti s PAS dnes. Také dává smysl to, že si nemohl najít práci – nebyl společensky příliš obratný. Spousta lidí s autismem také moc nedá jídlu a spousta autistů nechce ani přesně dodržovat obědy, snídaně a večeře. Einsteinovi bylo jedno, co jí, a jedl bez řečí – mnoho autistů má však problémy s texturou jídla, vadí jim barvy a konzistence. Každý autista je však jiný, takže toto není příliš určující. Einstein měl vztah se ženou, kterou si později vzal a měli spolu tři děti. Ačkoliv Einstein své děti miloval, nesnášel, když na něj sahaly. Je důležité si uvědomit, že Einstein byl velmi odlišný, a díky tomu dokázal vymýšlet věci, které jej proslavily. Neměli bychom zatracovat někoho pro jeho odlišnost, naopak lidi pro jejich odlišnosti oslavovat a přijímat.

Amadeus Mozart

Mozart měl údajně tiky v obličeji a neustále hýbal rukama i nohama. Také se říkalo, že Mozart měl tak citlivý sluch, že mu bylo z hlasitých a intenzivních zvuků fyzicky špatně. Podle jiných zdrojů byl veli aktivní. Nedokázal udržet intelektuální konverzaci a bylo mu vše jedno, choval se nezodpovědně a nezdvořile, neustále měnil nálady. Říká se, že jednoho dne se Mozart nudil, tak skákal přes stoly a židle, mňoukal a dělal přemety. Mozartovy dopisy v sobě obsahují echolálie, skrze které mnoho autistů komunikuje.

Sir Isaac Newton

Newton byl velmi tichý a nedokázal udržovat small talk. Byl velmi zabraný do své práce a nedokázal se od ní odtrhnout. Často se tolik soustředil, že zapomínal jíst. To je u autistů velmi časté. Newton neměl mnoho přátel a často ani s nimi neudržoval běžné konverzace. Newton se velmi upínal na rutinu. Když měl přednášet, přednášel, i když na jeho hodinu vůbec nikdo nepřišel.

Charles Darwin

Prof Michael Fitzgerald zkoumal Charlese Darwina, a podle jeho teorie byl Darwin také autista. Fitzgerald říkal, že Darwin byl jako dítě nejraději sám, a i když vyrostl, vyhýbal se lidem, co to šlo. Psal často dopisy, ale z očí do očí moc rád nekomunikoval. To je podobné i ostatním autistům, kteří volí často alternativní metody komunikace. Darwin sbíral mnoho věcí, bavila ho chemie a nejrůznější stroječky. Tato fixace na určitá témata je častá u autistů. Byl velmi vizuálně zaměřený, spousta autistů přemýšlí vizuálně a prostorově. Darwin byl velmi obsesivně kompulzivní a lpěl na rituálech.

Thomas Jefferson

Říká se, že i Thomas Jefferson byl autista. Norm Ledgin, který o něm psal, říkal, že Jefferson byl plachý, nedokázal moc dobře navazovat kontakty, měl problémy s mluvením na veřejnosti a byl citlivý na hlasité zvuky. Stejně podobně jako Einstein měl i Jefferson problém uhlídat své finance. Přestože si přesně mapoval, kam jeho peníze putují, měl dluhy. Také bylo jeho obsesí přestavovat svůj dům a byl velmi excentrický, nosil papuče na důležité schůzky a měl na rameni drozda, který ho uklidňoval během sociálních interakcí. Bohužel se kvůli požáru nedochovaly žádné zprávy z Jeffersonova dětství, takže nevíme, jestli také vykazoval opožděnou řeč nebo jiné známky autismu.

Michelangelo

Michelangelův umělecký génius může být známkou autismu. Dva doktoři, Arshad a Fitzgerald říkaji, že Michelangelova pracovní rutina, netradiční životní styl, omezené zájmy, slabé komunikační schopnosti a problémy v životě indikují, že mohl mít poruchu autistického spektra. Michelangelo byl velmi vznětlivý, obsesivní a samotářský. Také byl obsesivní a dodržoval rutiny. Když mu toto bylo upřeno, byl velmi frustrován. Michelangelo byl popisován jako podivín, který se zabývá svým vlastním vnitřním světem. Tyto charakterové vlastnosti mu nejspíše pomohly být tak kreativní.