Blackbird
“I left my keys in the other flat,” (nechala jsem ty klíče v druhém bytě), říkám Mattovi, už skoro s hlavou v dlaních, když se probudím z odpoledního spánku. “That sounds pretty spooky,” (to zní dost strašidelně), řekne mi. Co … Continue reading Blackbird
Noel
Už mnoho, mnoho let si zapisuju sny, které se mi zdají. Před dvěma lety, koncem května, se mi zdál sen, že jdu kolem řeky a na nebi září obrovská hvězda. Za týden, dva, mi zavolali, že mám syna (můj syn … Continue reading Noel
Prostor pro růst
S mým milým kamarádem Petrem jsem, jako vždy, vedla třídenní filozofickou debatu o vnímání vztahů. A, (tradičně už snad ani nemusím říkat klasika prostě) opět a jako vždy, otevřel jedno zásadní téma: Prostor pro růst. Myslím si, že pro většinu … Continue reading Prostor pro růst
Kyselé
Někdy si taky říkám, co je ještě moje povaha bez autismu a co už je autismus. Samozřejmě, že se to nedá snadno říct. Autismus je od člověka neoddělitelný. A vždycky tady říkám s úsměvem, že autismus je spíše povahový rys. … Continue reading Kyselé
Teorie plného talíře
Možná znáte teorii lžiček. Mě tak trochu vždycky štvala ta terminologie (proč, proboha, lžičky?!), ale celkem efektivně vysvětluje, proč a jak postižení lidé (ne)zvládají různé úkony a úkoly v rámci běžného dne. V poslední době se mě čtenáři docela často … Continue reading Teorie plného talíře
Empatie a neurodiverzita
Znáte takovou tu situaci, kdy někomu cosi řeknete, druhý se na vás podívá a odpoví vám “úplně mimo”? Nebo když se někomu svěříte a druhý se vytasí s hromadou skvělých, univerzálních “rad”, nebo nějakou jinou odpovědí, která vám připadá hrozně … Continue reading Empatie a neurodiverzita
Speciální zájmy v praxi
Koupila jsem si kamna na tuhá paliva. To by asi samo o sobě tak zvláštní nebylo. Jak víte, můj muž nám koupil super malou chatu v Německu, kam už se zase chystáme jezdit. A, pokud čtete tento blog pravidelně, tak … Continue reading Speciální zájmy v praxi
Můj ženský kruh
Mít kamarádky mi dlouho připadalo jako nedosažitelný cíl. Byla jsem vždycky moc divná. Řešila jsem věci, které ostatní holky asi tolik ne. Ani jsem nepotřebovala, aby nutně řešily podobné věci, ale chtěla jsem, aby se mě alespoň snažily pochopit. Nicméně … Continue reading Můj ženský kruh
Být na sebe hodný
“To jsem si teď dal jako předsevzetí, být k sobě vlídnější,” říká mi Jirka na mém pracovním hodnocení. Mám ho každého půl roku, na jakémkoliv místě v Praze, které si vyberu. A že si vybírám místa opravdu bizarní – už … Continue reading Být na sebe hodný
Opak prokrastinace
Nedokážu prokrastinovat. Pro mnohé lidi je to sen. Závidí mi. Říkají mi věci jako “to musí být super život, když jsi tak produktivní!”, nebo “co já bych za to dal/a!” Pro mě je to někdy, doslova, noční můra. Dny jsou … Continue reading Opak prokrastinace