Na obrázku vidíme malířský stojan u bílé stěny. Na stojanu je papír, na kterém je namalována pouštní scéna s koberečky, podivným karavanem, opuštěnou továrnou a Zrzavou holkou, která pozoruje žonglující ženu u cirkusového stanu.

Co cítíte, když jdete ven a svítí sluníčko? O synestezii.

Na nebi je jen pár mráčků, jemný vítr, je kolem dvaceti dvou stupňů – ani vedro, ani zima. Co cítíte jako NT? Přemýšlíte nad tím vůbec nějak? Nebo prostě mávnete rukou a řeknete si, že je dneska hezky a dál … Continue reading Co cítíte, když jdete ven a svítí sluníčko? O synestezii.

Na obrázku je malá holka na červené hoře. Za ní je obrovké velké bílé zvíře s barevnými pruhy a za ním velký zelený list.

Splnit všechny úkoly…

Jak to máte vy? Jak se cítíte, když vám dá šéf/partner/život seznam úkolů a vy víte, že je musíte všechny splnit? Dokážete si prostě povzdychnout a smutně to přijmout jako fakt a trochu unaveně se do nich pustit? Nebo možná … Continue reading Splnit všechny úkoly…

Na obrázku je velmi detailní noční krajina a hory. Na hoře sedí malá holka, na ni svítí velmi propracovaná lampa. V dálce je měsíc a mnoho svítivých bílých kuliček. Nalevo se vynořuje hlava želvy nebo dinosaura.

Jak jsme šly na koncert

Dneska jen tak pro odlehčení. Pro zasmání. A možná zase k tomu, abych zbořila pár nějakých zbytečných stereotypů, nebo je alespoň lehce nabourala. Naťukla. Barborka je člověk, který patří mezi mé nejbližší. I když jsme v některých věcích jiné – … Continue reading Jak jsme šly na koncert

Ručně malovaní šneci na žlutohnědém pozadí.

“To já nikdy nedokážu…” aneb duben, měsíc autismu

Vývojová psychologie. Vývojová okénka. To jsou často skloňované pojmy u autismu. Tlak na rodiče, který je vytvářen zvenčí, a to nejen u autistických dětí, ale u dětí obecně. “Tohle už v jeho věku Toník uměl,” nebo “Budou mu tři a … Continue reading “To já nikdy nedokážu…” aneb duben, měsíc autismu