Někdy si říkám, že přece nejsem jediná na světě, kdo je trochu jiný. Někdy se mi hranice neurotypik x autista hrozně stírá, protože i u těch nejnormálnějších nejseriózněji vypadajících lidí si všimnu detailů. Mačkají něco v kapse. Skřípají zubama, když … Pokračování textu Když odlišnost přestane být odlišností
Nebudu kecat. Je toho hodně. Nedokážu ani souvisle vyprávět. Ale aspoň bude moje vyprávění autentické. Autisticky autentické. Záblesky všeho, co mám v hlavě. Před pár dny se mi zdálo, že jdu do tanečních se svým kámošem ze základky. Chodili jsme tam … Pokračování textu Autistické záblesky
Sedím v gauči ve svém nádherném pokoji na Smíchově, sluníčko mi svítí do oranžových rozcuchaných vlasů, mám výjimečně dvě stejné ponožky a v lednici na mě čeká oběd, ale až budu mít hlad, ne ted hned. Můžu si psát sem, … Pokračování textu Dopis neurotypikům
V poslední době jsem hrozně, hrozně, hrozně šťastná. Dělám všechno, co jsem vždycky chtěla. Chodím za Týnou do Manufaktury a děláme si tam diskotéku. Zpíváme Only d horsiiiiis. S Bárou si dáváme večeře a dlouhé povídání. Škola je zábavná. Nahráváme … Pokračování textu Autistická radost
Začnu zeširoka a budeme postupně zužovat. Jedna z mých prvních vzpomínek je ta, že sedím před televizí a vidím letící piáno. Když mi byly asi dva, stala se krásná věc: zbylí tři členové Beatles vzali Lennonovy domácí nahrávky a dohráli … Pokračování textu Krása speciálních zájmů