Ještě pořád se bojím spousty věcí. Jeden by si řekl, že když už jsem vdaná, mám vlastní byt a práci, tak už jsem dospělá a musím dospěle i přemýšlet. Zůstalo mi však z dětství něco, co se zase tolik nezměnilo. Dospěláci, … Pokračování textu Ještě pořád se bojím
V poslední době si ráda pouštím písničku od Capital Cities, která se jmenuje Farah Fawcett Hair. Je to trochu víc elektronické, než by jeden čekal, ale miluju ten text. V jednom momentě tam začnou různí lidé vyjmenovávat věci, které mají rádi. Vtip … Pokračování textu Co když se mi (něco) líbí
Milí čtenáři, chtěla bych Vám všem moc poděkovat za to, že už pět let čtete, co píšu. Když jsem začínala psát, o autismu se mluvilo docela málo v porovnání s tím, jak je to teď. Bylo nás jen pár, co jsme psali … Pokračování textu Proč je důležité nemlčet – a přání do nového roku
„I’ve loved you since forever. //Mám tě ráda odjakživa. Before birds flew over rainbows, //Déle, než co ptáci létají přes duhu, And monkeys swung on trees. //opice se houpou na stromech Before the sun rose in the sky //než vychází … Pokračování textu Děti nosí telefon
V práci dělám různé evaluace. Hodnotím, jak se nám daří. Jednou ze zajímavých metod, kterou používáme, je metoda The Most Significant Change. MSC, jak ji zkracujeme, je zajímavá v tom, ženám ukáže dlouhodobý dopad, a to ještě navíc celkem zábavně – formou … Pokračování textu Ty největší změny…
Má práce má jedno specifikum. Mám v ní kamarády. Jsem součástí hnutí podobně smýšlejících lidi. Proto, když se setkám třeba se zahraničními kolegy nebo aktivisty odjinud z republiky, stačí mnohdy jen říct jeden druhému, že děláme tu samou práci, a už … Pokračování textu Práce v týmu
Jsem autistická žena. Už jsme asi všichni mnohokrát slyšeli ten stereotyp, že autismus u žen je obtížněji rozeznatelný než u mužů. Že jsme nenápadné, že si často najdeme 1-2 blízké kamarádky a kopírujeme jejich chování tak, abychom „zapadly“ a nebyly … Pokračování textu Autistická žena
„Tady můžu být opravdu tím, kým doopravdy jsem,“ rozesmála jsem se včera v práci. „Natálo, ty vole, to je největší klišé, jaké můžeš říct,“ odpověděla mi se smíchem má kolegyně Martina. Ne, ale fakt. Vždycky to tak nebylo. Hlavně na střední … Pokračování textu Středoškolské inferno
Na nebi je jen pár mráčků, jemný vítr, je kolem dvaceti dvou stupňů – ani vedro, ani zima. Co cítíte jako NT? Přemýšlíte nad tím vůbec nějak? Nebo prostě mávnete rukou a řeknete si, že je dneska hezky a dál … Pokračování textu Co cítíte, když jdete ven a svítí sluníčko? O synestezii.
Opakuj to se mnou jako mantru. A doplň si tam to své. Není nic špatného na tom, že jsem se naučil/a ______ až ve _____ letech. Proč by bylo? Každému jde něco. Není nic špatného na tom, že když mám … Pokračování textu Proč se za sebe nestydím