Někdy je zvláštní, když lidé, kteří nejsou z žádné menšiny (nebo se za lidi z menšin alespoň nepovažují), řeší, co je pro menšiny obecně dobré. Protože se někdy pohybuji i mezi lidmi, kteří se k žádným menšinám nebo znevýhodněným skupinám neřadí, slyším občas … Pokračování textu O menšinách zase z druhé strany
Původně jsem se vůbec nechtěla na Pom Poko dívat. Nakonec mě můj manžel nějak přemluvil. A mě ten film tak sebral, že nad ním přemýšlím doteď. Pom Poko je japonský animovaný film studia Ghibli z roku 1994. Možná znáte třeba Totora … Pokračování textu O přírodě a o víře
Mám strašně ráda podzim. Myslím si, že podzim je jedna z nejlepších věcí, co se člověku může stát. Podařilo se mi, snad v rekordním čase, dokončit první verzi a nástřel své knížky. Teď mě čekají úpravy, editace a ilustrace. Šlo to rychle. … Pokračování textu Podzim a čas na zájmy
Nestíhám absolutně nic. Nechápu, kam se podělo léto. Nestíhám tolik psát ani sem, ale věřím, že se na mě nezlobíte. Přeci jen vám píši knihu! A užívám si toho, že mám úžasné dítě. Právě díky němu bylo toto léto to … Pokračování textu Babá!
Lidé mi v diskuzích často říkali, že některé věci pochopím, až budu mít děti. Většinou mi to říkali, když jsem hlasitě protestovala, že všechny děti nemají být jako přes kopírák. Že děti se nemusí ve světě chovat „normálně“, že děti tady … Pokračování textu O životě s dítětem
Nedávno jsem začala takovou pouť. Skoro každý den jsem chodila k nám na pohanské obřadiště. Na místo staré keltské a slovanské svatyně. Je to trochu výšlap, takže jsem pokaždé vylezla nahoru, zadýchaná a uřícená, sedla si ke stromu a dala si … Pokračování textu Jak jsem dostala miminko
Vracím se zpátky do práce. Zpátky do rytmu. Zase mezi lidi. Umýt si vlasy. Hezky se obléct. Dnes vám napíši jen krátký článek, protože vás chci pozdravit a zároveň se v tom „probouzení se“ neutopit. Na některé věci jsem už úplně … Pokračování textu Krátké pozdravy z(pod) karantény
Kdyby prase mělo křídla – Křídla jako pták, Vyletěl bych na praseti Někam do oblak. Uviděl bych Itálii Uviděl bych svět V Rakousku bych slyšel zvonce Z výšky koukal na Japonce A pak bych se zase vrátil, vrátil bych se zpět. Sedím … Pokračování textu 22 000 kroků: Výšlap
Včera mi můj milovaný pan doktor spravil další zub. Byl u toho milý a čitelný jako vždycky. „Teď zase trochu fouknu,“ říkal. „Za chviličku.“ Já přesně věděla, co čekat. Koukala jsem se předtím na různá videa, jak probíhá kompozitní oprava … Pokračování textu Jasná nejasnost
Moje digitální pero, kterým kreslím, se svou špičkou dotýká povrchu kreslícího tabletu. Klepnutí hrotu o displej mi připomíná růžovou kreslící tabulku, kterou jsem měla jako dítě. Trochu gumová, cítím tu rezistenci. Uvolním ruce, konečně nejsou ztuhlé, jako jsou ostatně skoro … Pokračování textu Materiály