Maskování je pro autisty nekonečné téma. A pro autistky stokrát tolik. Hovořila jsem o něm snad už tisíckrát. Mé vyprávění o tom, jak mi došlo, že není vhodné ve skupince lidí v hospodě několik minut hovořit o krásné kresbě dřeva … Pokračování textu Pod maskou
Pokora „A pak máš prostě kritiky, co ti řeknou, že jeho tvorba byla za komunismu lepší, a vůbec si neuvědomí, jakou má ten člověk žitou zkušenost, co stojí za cenzurou a proč věci dělal tak, jak dělal,“ rozčiluje se jinak … Pokračování textu Pokora
„No, jako, spravíme to, ale ty zuby si fakt musíte čistit pořádně, tohle není vůbec dobrá hygiena…“ versus „To spravíme. Já vám pak dám takový kartáček, s tím se to lépe čistí.“ „Jste mladá ženská, nevzdávejte to, osvojení není pro … Pokračování textu Vděk
Poslední dny jsou docela propojenými korálky, ve kterých se prolíná smíření. Smíření se s tím, že normálnost nám není vlastní. V sobotu jsem měla narozeniny, které jsem začala slavit už v pátek. To, že mám slabost pro velmi absurdní humor už všichni čtenáři … Pokračování textu Normální
Zní to složitě. „Tak víš, jak se to říká, že lidi na spektru mají málo empatie,“ říká mi někdo. Skočím mu do řeči. „To není pravda.“ Dvanáct let v českém rybníčku opakuji, že autisté mají empatii, jsou citliví, chtějí se … Pokračování textu Paradox dvojí empatie
Lidi mají tendence se navzájem hrozně strašit. Přemýšlím, proč. Napadlo mě to vlastně teď. Napsala mi jedna známá, která by chtěla adoptovat děti, a spousty věcí se bojí. Pochopitelně. Je to velký proces, který trvá dlouho, a pokud si o … Pokračování textu Strašení
„Mít Tě rád není jednoduché.“ Nedávno jsem někde viděla legrační meme. Byl o tom, jak si spoustu mužů idolizuje neurodivergentní holky – a jak utíkají v momentě, kdy zjistí, že „manic pixie dream girl“ koncept, kterým si často třeba právě autistické … Pokračování textu S Tebou to také není jednoduché
Začíná duben, měsíc autismu. Letos přicházím s trochu jiným příběhem než běžně. Kolem 12 let se pohybuju v kruzích postižených lidí, neurodivergentních lidí, neverbálních lidí, lidí, kteří potřebují různé úrovně pomoci. Má role byla různá – pracovala jsem jako osobní … Pokračování textu Pro ty „těžké případy“
„Víš co, dnes je důležité, kdo a kde za jakou menšinu mluví, a já oficiální diagnózu nemám,“ říká mi M. večer. Unaveně se usměju. Já vím, že je na spektru. Jinak bych si v jeho blízkosti neodpočinula. Samozřejmě, že každý … Pokračování textu Mezi neurotypiky
„Don’t need to be aloneNo need to be alone,“ zpívá John ve své Real Love. Tu písničku jsem vždycky měla moc ráda. Když mi bylo asi patnáct, nemohli jsme se s Midgeym rozhodnout, jestli máme radši Free as a Bird … Pokračování textu Tmavě modrá