Poslední dny jsou docela propojenými korálky, ve kterých se prolíná smíření. Smíření se s tím, že normálnost nám není vlastní. V sobotu jsem měla narozeniny, které jsem začala slavit už v pátek. To, že mám slabost pro velmi absurdní humor už všichni čtenáři … Pokračování textu Normální
Zní to složitě. „Tak víš, jak se to říká, že lidi na spektru mají málo empatie,“ říká mi někdo. Skočím mu do řeči. „To není pravda.“ Dvanáct let v českém rybníčku opakuji, že autisté mají empatii, jsou citliví, chtějí se … Pokračování textu Paradox dvojí empatie
Lidi mají tendence se navzájem hrozně strašit. Přemýšlím, proč. Napadlo mě to vlastně teď. Napsala mi jedna známá, která by chtěla adoptovat děti, a spousty věcí se bojí. Pochopitelně. Je to velký proces, který trvá dlouho, a pokud si o … Pokračování textu Strašení
„Mít Tě rád není jednoduché.“ Nedávno jsem někde viděla legrační meme. Byl o tom, jak si spoustu mužů idolizuje neurodivergentní holky – a jak utíkají v momentě, kdy zjistí, že „manic pixie dream girl“ koncept, kterým si často třeba právě autistické … Pokračování textu S Tebou to také není jednoduché
„Don’t need to be aloneNo need to be alone,“ zpívá John ve své Real Love. Tu písničku jsem vždycky měla moc ráda. Když mi bylo asi patnáct, nemohli jsme se s Midgeym rozhodnout, jestli máme radši Free as a Bird … Pokračování textu Tmavě modrá
„I left my keys in the other flat,“ (nechala jsem ty klíče v druhém bytě), říkám Mattovi, už skoro s hlavou v dlaních, když se probudím z odpoledního spánku. „That sounds pretty spooky,“ (to zní dost strašidelně), řekne mi. Co … Pokračování textu Blackbird
Někdy si taky říkám, co je ještě moje povaha bez autismu a co už je autismus. Samozřejmě, že se to nedá snadno říct. Autismus je od člověka neoddělitelný. A vždycky tady říkám s úsměvem, že autismus je spíše povahový rys. … Pokračování textu Kyselé
Znáte takovou tu situaci, kdy někomu cosi řeknete, druhý se na vás podívá a odpoví vám „úplně mimo“? Nebo když se někomu svěříte a druhý se vytasí s hromadou skvělých, univerzálních „rad“, nebo nějakou jinou odpovědí, která vám připadá hrozně … Pokračování textu Empatie a neurodiverzita
Kdysi jsem chtěla stihnout úplně všechno. Možná za to mohlo mé velké středoškolské maskování, kdy jsem chtěla být prostě a jednoduše jako ostatní holky, abych nevybočovala z řady a nikdo mě nešikanoval. Toužila jsem po přátelích a po společnosti a … Pokračování textu Být zapálen (a neshořet)
„Tak počkejte, to se musím podívat, jestli je vůbec možné, aby se váš syn jmenoval Peter a ne Petr,“ říká vážně a zasmušile paní na matrice. Samozřejmě, že je to možné. Samozřejmě, že je tady hromada Slováků, kteří se jmenují … Pokračování textu Úřady