Malba města z velké výšky, která je ale velmi rozostřená a barevná, není založena uplně na realitě. Vidíme silnici, kruhový objezd a spoustu domů.

Střípky

Stojím uprostřed chodby ve svých op-artových šatech. Sundávám si Vlaďčiny boty, které mi přidávají asi patnáct centimetrů. V momentě, kdy je shodím, na sebe beru další, pro mě do té doby úplně ne typickou, roli – beru si smeták a … Pokračování textu Střípky

Malba schodů, na kterých sedí jedna mourovatá šedá kočka, a druhá, mnohonásobně větší, vykukuje zpoza schodů.

Státnice a ztráta struktury

Včera byl přelomový den. ,,Dej do toho všechno,“ říkala jsem si. Někdy se mi stává, že dělám zkoušku a mám v hlavě naprostou mlhu a bílo. Snažím se mluvit, ale vychází ze mě jenom prázdné fráze. Takhle se dá obejít zkoušení … Pokračování textu Státnice a ztráta struktury

Malba - imitace de Chiricových obrazů, na žluté podlaze sedí podivná socha s červenou maskou.

Mít se kam vracet

Ležím ve vaně. Jsem tolik unavená. Víří mi v hlavě spousta myšlenek a nápadů. Ale krouží tak pomalu. Staré umakartové jádro, teplé žárovkové světlo… Bojím se, že usnu a utopím se, proto si dám vypouštět vodu. Zůstávám ležet a koukám, … Pokračování textu Mít se kam vracet

Zátiší v žlutomodré barvě - zimní boty na drapérii s modrými rukavicemi.

Vnitřní řád

Mám nové papučky. Bílé. Hrozně hezky voní, ale mě to trochu pálí v nose, ta vůně je strašně jemná, pudrová, ty papuče jsou takové jemné a velké a já už toho zažila tolik. Všude po bytě se z nich trousí … Pokračování textu Vnitřní řád

Digitální malba indiánského lapače snů, na kterém sedí zrzavá holka, maličká, s černým kloboukem.

Iluze, vztahy a Aspergerův syndrom

Dlouho přemýšlím, co sem napsat. Jsem momentálně sama. A rozhodla jsem se tak pro své vlastní dobro. Ale chtěla bych něco říct všem lidem s AS, těm dospělým,  zvlášť ženám, protože nechci, aby naletěly jako já. Protože jsem zjistila, že … Pokračování textu Iluze, vztahy a Aspergerův syndrom

Digitální malba zrzavé holky v noci v zalesněné krajině, roste nad ní obrovská houba s detailním fialovým kloboukem.

Vrátit se na svou planetu

Voním kouřem. Mám spoustu šrámů z pádů z kola – na loktech, na rukou, modřinu na boku. Copánek ve vlasech, namožené svaly, oblečení plné jehličí a květin, spálený nos – vlastně celé tělo lehce opálené… Ještě nedávno bych se vám … Pokračování textu Vrátit se na svou planetu

Zrzavá holka leží na hoře, velmi detailně vyvedené, a nad ní se sklání obrovská odkvetlá pampeliška, z které odlétají drobná smítka se semínky.

Jak jsem se naučila jezdit na kole

Začnu trochu zeširoka. Ale jinak byste můj příběh nepochopili, ne tak pořádně. Mé přijímací zkoušky na navazujícího magistra nedopadly úplně nejlépe. Ani ne nejhůře – splnila jsem kritéria pro přijetí, ale jestli mě vážně přijmou, to teda nevím. Čekala jsem … Pokračování textu Jak jsem se naučila jezdit na kole

Malba na papíře - veliká ryba, pod kterou je natažená ruka, přelétává nad městem. V pozadí svítí veliké slunce.

Identita autisty u zkoušky

Půlnoc. Ticho po pěšině. Kristián větrá a kouří v kuchyni. Koukám se z okna na školu, kterou máme za barákem. Zhasnutá světla, žádné děti. Škola spí. Měla bych taky. Mám zítra dvě zkoušky, které rozhodnou, jestli vůbec půjdu k nějakým … Pokračování textu Identita autisty u zkoušky

Zrzavá i na Facebooku!

Jen vám sem chci hodit takovou drobnou vsuvku – vytvořila jsem si stránku na Facebooku, abych nemusela případně odpálkovávat své fanoušky (:-))) ) navíc se toho začíná dít i dost mimo blog, co se týče mých aktivit na spektru, takže je dobré mě sledovat 🙂 https://www.facebook.com/zrzava.holka/timeline Pokračování textu Zrzavá i na Facebooku!