MILÍ PŘÁTELÉ,

už dlouho se trápím tím, že mi od Vás chodí hromady a hromady dotazů týkající se autismu. Chodí mi e-maily, otázky na Facebooku, a kdysi mi chodily i komentáře na blogu. Doteď jsem bohužel neměla moc kapacitu na ně odpovídat, opečovávat je, starat se o ně. Musím Vás chladnokrevně odmítat – říkala jsem si, že jak už tak obecně moc dobrovolničím, nemůžu prostě dělat víc – nemůžu, protože jinak vyhořím. I díky tomu jsem zde s Vámi poměrně aktivně už téměř deset let.

Ale to neznamená, že bych si s Vámi o autismu povídat nechtěla. Tak jsem nad vším hodně přemýšlela. A napadlo mě, že bych vlastně nemusela dobrovolničit!

Že bych mohla nejprve zmapovat, jestli by byl o některé z mých služeb zájem, a pak se podle Vašich odpovědí zařídit. Vymyslet model, který by byl udržitelný pro všechny; zjistit, co potřebujete a podívat se, jestli se to shoduje s tím, co bych byla schopná nabídnout/organizovat…

...tak jsem pro Vás připravila dotazník.

...tak pojďme na to! A mockrát Vám všem děkuji za vyplnění!