Digitální malba, kde stojí zrzavá holka u zábradlí, které je secesní a za ním vede secesní schodiště. Za schodištěm vidíme velké zelené oko zírající ze tmy. Zrzavá holka se kouká na moře, které jde vidět v druhé půlce obrazu.

Dle nové studie se autismus u dítěte vyvíjí již během těhotenství

Studie: http://www.iflscience.com/brain/study-suggests-autism-begins-during-pregnancy

Ve studii, kterou včera publikoval New England Journal of Medicine, nám vědci z University of Carolina San Diego a Allen Institute for Brain Science předkládají výsledky výzkumu, z kterých se dozvídáme, že defekty tvorby určitých částí mozku u autistických jedinců se formují již během těhotenství.
Autismus je jednou ze tří poruch, které rozpoznáváme v souhrnném termínu autistického spektra a je to porucha nervového vývoje. Jedinci s autismem mívají obvykle problémy se sociální komunikací a interakcí a často se u nich projevují určité typy zvláštního chování. Přestože známe pár informací o mozcích autistů, dříve jsme nevěděli, kdy a jak se autismus vyvíjí. Tato studie má důkazy pro to, že tento specifický vývoj začíná už v děloze. Autismus se stejnou měrou projevuje nejspíš u dívek i u chlapců, nicméně u dívek bývá diagnostika složitější.
Vědci analyzovali 22 mozků mrtvých dětí ve věku 2 až patnácti let, s i bez autismu. Zkoumali 25 odlišných genů, některými z nich byly například genetické markery buněk v různých vrstvách kortexu, další byly zapleteny přímo s autistickou poruchou, a některé byly řídícími geny. Během těhotenství se mozku plodu vyvíjí mnoho kortexových vrstev; různé buněčné typy, které byly nalezeny v těchto 6 odlišných vrstvách, hrají důležitou roli při zpracovávání informací a vlastní specifické genetické markery. Vědci zjistili ,že ve většině autistických mozků se nalézají kousky, kde je vývoj zvláštním způsobem přerušen. Profesor neurovědy v UCSD říká, že tento defekt dokazuje, že základní krok vytváření oněch 6 odlišných vrstev proběhl jinak, byl zrušen už během prenatálního vývoje. A nejen to – zjistili , že zde i určité buněčné typy úplně chybí.
Tato místa v kortexu se zdají být nejvíce ovlivněna právě chybějícími genetickými markery – ty jsou využívány často pro společenskou komunikaci a jazyk a u autistických jedinců bývají narušeny. Zjištění, že není touto poruchou ovlivněn celý kortex, nýbrž jen určité jeho plochy, nám dává naději a hlubší vhled do autistických poruch.Také díky tomu zjišťujeme, jak je možné, že se mladé děti dokáží tolik zlepšit s dobrou terapií – zdá se, že mozek je očividně schopen určitého ,,znovuzapojení“ a ,,přepojení“. Doufáme, že s touto informací se nám podaří si více posvítit na mechanismus, díky kterému toto zlepšení probíhá.
Ředitel National Institute of Mental Health, Dr. Thomas Insel, řekl pro BBC, že jestliže bude tato zpráva o neorganizované výstavbě mozků autistů replikována, můžeme předpokládat, že je toto odrazem procesu, který se děje ještě dlouho před narozením. Díky tomuto bude možné autismus snadněji rozpoznat a zakročit. Doufá se, že toto porozumění nás povede k tomu, abychom děti s autismem lépe pochopili a byli jim schopni efektivněji pomoci.