Digitální malba dvou panáčků, kteří mají nad hlavou srdce a za nimi jsou růžovomodré linie.

Autismus a empatie – nejspíš jsme se mýlili

Skvělé! Huffingtonpost vydal článek.

Podle nové studie dělají autisté morální rozhodnutí podobně jako neautisté.

Nové výzkumy naznačují, že jsme se u autismu a empatie mýlili.
Jedinci s autismem jsou často stereotypně označováni za nespolečenské a neempatické; toto vedlo k mnohým stigmatům a předsudkům týkajících se autismu.

Často se tyto předsudky pojí s kriminalitou u autistů – jako například přestřelky ve školách a podobmě.

Ale nový výzkum, který vyšel v úterý v Scientific Reports, ukazuje, že zatímco sociální neobratnost je aspektem autismu, zbytek stereotypu je pouhý mýtus. Doopravdy jedinci s autismem opravdu nejsou lhostejní k utrpení druhých.

“Domněnka, že autisté se nestarají a nemilují druhé, je běžná a bohužel i velmi nešťastná. Nic nemůže být dále od pravdy.“

Když autisté čelí morálním dilematům, vyznačují se empatickou responzí, která je podobná responzím těch, kteří autismus nemají. „Zjistili jsme, že autisté se vůbec neliší od běžných lidí, co se týče jejich morálních rozhodnutí,“ říká Patil, neurovědec. „Rozhodovali se ve výzkumu tak, aby druhým způsobili co nejmenší bolest, i když by jejich jednání přineslo lepší výsledky.“

Pro tuto malou studii bylo vybráno 17 lidí s autismem a 17 bez autismu, aby reagovali na hypotetická morální dilemata.

Například ve dvou scénářích se lidí ptali, jestli by zabili jednoho člověka, aby tím zachránili spoustu dalších lidí. Čistá racionalita vám říká, že byste to měli udělat, abyste zachránili co nejvíce životů, zatímco empatie vám brání zabít kohokoliv.  Ukázalo se, že jedinci s autismem byli velmi vystresovaní z myšlenky, že by měli někoho zabít, aby zachránili více lidí – snad ještě více než lidé bez autismu.

“Autistické vlastnosti se pojí se zvýšeným stresem a úzkostí mířenou na sebe samotného, když tyto jedince požádáte, aby se účastnili násilných situací,“ říká Patil. „Tyto vlastnosti se rozhodně nepojí s žádnými antisociálními tendencemi.“

Odkud tedy tento stereotyp pochází? Odchylka, která nás většinou vede k tomu, abychom autisty vnímali jako chladné nebo neempatické se jmenuje alexithymie, kterou má zhruba polovina autistů, ale i 10% neautistů. Je způsobena odlišnostmi v zpracovávání emocí a výsledkem je neschopnost pochopit své emoce a emoce druhých.

Všichni autisté však mají problémy s teorií mysli, která nám umožnuje vnímat, jak ostatní myslí a cítí.

Dr. Giorgia Silani, kognitivní psycholožka Univerzity ve Vídni a hlavní autorka studie, připojuje poznámku, že mezilidské vztahy a potíže s nimi jsou stále aspektem autismu – proto mají autisté potíže se socializací. Nicméně hlavním bodem studie je, že lidem s autismem nechybí zájem o druhé a nejsou o nic nebezpečnější než lidé, kteří autismus nemají.