Posledních pár dní jsem si hrozně užila. Byla jsem i s Norinkou na dvoudenním pracovním výjezdu v Brně (katastrofa! mé dítě neleží v ústavu, ale jezdí se mnou po republice a zažíváme srandu a dobrodružství!). Máme teď nového kolegu Huga, … Pokračování textu Skleněné děti (a pět bodů pro ně)
TW: někdy až grafické popisy zdravotních potíží, zubařiMožná už někteří z vás víte, že mám fakt příšerné zuby. Na první pohled to nepoznáte. Když se usměju, vypadá to, že nemám problém. Mám je totiž opravované. Údržba mých zubů je tak … Pokračování textu Bulletproof
Nová část města je vysoko. Někdy snad do bytu vede i žebřík. Už dlouho se mi zdává o malém městečku u moře. Budovy v něm stojící mají pastelové barvy. Vlastně tak trochu jako staré činžáky ve Vršovicích. V části města … Pokračování textu Nová část města je vysoko
Pokora „A pak máš prostě kritiky, co ti řeknou, že jeho tvorba byla za komunismu lepší, a vůbec si neuvědomí, jakou má ten člověk žitou zkušenost, co stojí za cenzurou a proč věci dělal tak, jak dělal,“ rozčiluje se jinak … Pokračování textu Pokora
Zní to složitě. „Tak víš, jak se to říká, že lidi na spektru mají málo empatie,“ říká mi někdo. Skočím mu do řeči. „To není pravda.“ Dvanáct let v českém rybníčku opakuji, že autisté mají empatii, jsou citliví, chtějí se … Pokračování textu Paradox dvojí empatie
Lidi mají tendence se navzájem hrozně strašit. Přemýšlím, proč. Napadlo mě to vlastně teď. Napsala mi jedna známá, která by chtěla adoptovat děti, a spousty věcí se bojí. Pochopitelně. Je to velký proces, který trvá dlouho, a pokud si o … Pokračování textu Strašení
„Mít Tě rád není jednoduché.“ Nedávno jsem někde viděla legrační meme. Byl o tom, jak si spoustu mužů idolizuje neurodivergentní holky – a jak utíkají v momentě, kdy zjistí, že „manic pixie dream girl“ koncept, kterým si často třeba právě autistické … Pokračování textu S Tebou to také není jednoduché
Začíná duben, měsíc autismu. Letos přicházím s trochu jiným příběhem než běžně. Kolem 12 let se pohybuju v kruzích postižených lidí, neurodivergentních lidí, neverbálních lidí, lidí, kteří potřebují různé úrovně pomoci. Má role byla různá – pracovala jsem jako osobní … Pokračování textu Pro ty „těžké případy“
Rok 2022 je tak transformativní, že si vždycky říkám, že už se přece nemůže nic dalšího stát. Že už toho bylo tolik, že víc není lidsky možné. A pokaždé se mi ukáže, že vlastně je. Když jsme s Barborkou seděly … Pokračování textu Zpátky v pekle
Každoročně s Aničkou organizujeme v práci Letní školu. Jde o čtyřdenní školení nových dobrovolníků, které máme v práci. Na našich bedrech leží celá organizace. Musíme zajistit jídlo (letos jsme měly i sedmdesát porcí!) se všemi dietními omezeními, místo, zařízení, teplo, … Pokračování textu Jak jsme organizovaly Letní školu