tak uz jsi tady.

nikdo z nas Te necekal.

A Ty jsi presto prisla.

Moc jsem o Tobe nemluvila. Bala jsem se, ze to nevyjde.

Kdyz k nam prisel Peta, a to tady omilam stale, zdalo se mi, ze jdu podel reky u nas, podivam se na nebe a vidim nadherne velke hvezdy a blaznive komety. Presne takove, jako jsi ty, Peto. Nez prisel Nono, zdalo se mi zase o velkych hvezdach, ktere tahlo sprezeni volu na nocni obloze u nas na chate. Nonysek je cilevedomy a tvrdohlavy a na to, jak spatny mel start, tahne jako byk. 

Ja mam malokdy sny, ve kterych se koukam na nebe. A kdyz uz, vzdycky je to ve dne a jsou tam divny veci. Treba velike duhy, dvoje slunce, vetrny vir. Tyhle hvezdny vyjevy se mi fakt normalne nezdaj. 

Ale par dni pred tim, nez jsem se o tobe dozvedela, se mi zdal sen. Jela jsem v nem se skupinkou pratel na Island. Meli jsme slavit Silvestr a novy rok. Kdyz jsme prijeli, byla noc. Vsude byl cerstve napadany snih a my stali uprostred parku. Citila jsem se, jako vzdycky v techto snech, strasne stastne. 

Podivala jsem se na nebe a na nem byly nadherne ohnostroje, a kdyz skoncily, objevila se jeste krasnejsi polarni zare a, opet, spousta hvezd.

Ze snu jsem mela par dni moc prijemne pocity a zapsala jsem si jej do snare, ale po case na nej pozapomnela. Stejne me ale popadla takova divna chut, jako kdyz jsme zacali sundavat strop v pokojicku (a prisel Peta) nebo jsme si objednali prestavbu cele koupelny (a prisel pak Nono). Tak jsem sebrala svoje bouraci kladivo, sla do obyvaku a zacala strhavat vsechny obklady i sadrokartonovy zdi.

“Mamo?”

“No?”

“Ja bych chtel, aby u nas bydleli vsichni Nonysci.”

“To bych chtela taky, ale Nonysek je jenom jeden. Podivej, tady je.”

“Ale mamo, ja bych chtel, aby tady bydleli vsichni Nonysci.”

“Peto, divej.”

…

“To je novy Noni! To je ruzovy Noni!”

To je Nora. Svetlo a vsechna cest nam vsem.

Peter, Noel a Nora.

Norinko,

ja jsem si myslela, ze uz mozna nikdy nepoznam, jake to je, vychovavat holku.

Preju Ti, at to nepokazim. At vypadas stale stejne silne a krasne. Mas uzasne bratry, oba dva. Peta je divoky, barevny kouzelnik a ma z Tebe neuveritelnou radost. Urcite spolu zazijete ruzna dobrodruzstvi. Nonysek je tissi, zato velmi nezny a hodny, doma mu rikame inzenyr, protoze ho zajima, jak co presne funguje. Strasne me zajima, jaka budes Ty.

Doufam, ze jednoho dne budete radi. Mam uzasne deti. Je mi jasne, ze budes uplne stejne uzasna jako Tvi bratri. 

Norinko, mas tak krasne, hluboke hnede oci. Vlasky, ktere se jeste nevlni, ale ja vim, ze se vlnit budou. Prsty, u kterych uz ted vim, jak budou za par let vypadat. Uz ted se smeju tomu, ze ti je prakticky par (ty)dnu a uz ukazujes lasku k hudbe. Furt si zpivas. Nez usnes, nez vstanes.

A ten klid.

Mam tri deti. To je palka. Ale zvladneme to. Musime.

Nakonec jsem to fakt vyhrala.

Kdyz se na Tebe divam, vim, ze se divam na odmenu za ten priserny lonsky rok. Nenapadlo by me, ze zhmotneni ”vsechno zle je k necemu dobre” mi prinese Tebe.

Vse nejlepsi, Nori. Bud u nas stastna. Udelam pro to vse, co bude v mych silach.

Mam Vas vsechny strasne rada. Az na konec vesmiru a zpatky.

Protoze, jak uz rikam se smichem,

cim vice vim, tim vice miluji.

Protoze vse, co je poznane, je dobre.

A ja se omlouvam, ze budu psat min. Ale slibuji, ze jak vyrostou, vratim se za vami.