Ahoj, našla jsem zajímavé téma na fóru wrongplanet.net Toto fórum je fórem často právě dospělých lidí s PAS.
,,Zajímalo by mě, jaká by byla dobrá práce pro ženu s AS. Četla jsem sice seznam, který napsala Temple Grandin a který ukazuje práce pro lidi s PAS, ale myslím si, že i odlišnost pohlaví hraje ve výběru práce roli. Stejně tak osobnost. Jaké by byly dobré práce pro holku, která je uzavřená, stydlivá, tichá. Taky by mě zajímalo, co studujete a děláte vy?“

Zaměstnávání autistů se řeší i ve více článcích.

Odpovědi:
,,Já zjistila, že mi jde dobře vaření. Umím si to všechno dobře načasovat. Taky jsem zjistila, že mi jde dobře vynalézat nové věci. Moje momentální zaměstnání je, že hledám podvody v pojištění, a platí mi za to, že zjišťuju, co se stalo. Sestavuju pravdu z polopravd a poznámek. Prostě poslouchám, co říkal tamten a tamta, kdo koho, a dostanu se k jádru věci syntézou.
U tebe to může být jinak.“

,,Myslím, že moje současná práce je asi nejlepší za posledních 10 let. Analyzuji ceny pro jeden řetězec drogerií. Moc nenamluvím s druhými lidmi, na mém oddělení jsou jen dva lidé, a přestože by má práce přišla mnoha lidem nudná(celé dny se potýkat s obrovskými papíry), pro mě je ideální. Ještě mě bavily dvě práce a ty byly téhle velmi podobné. Moc mi nejde se bavit s lidmi, ani po telefonu. Jediné, co se mi na téhle práci nelíbí, je atmosféra. Dělají se tam hodně skupinky a nepomáhá, že mě lidi vidí jako uzavřenou, protože moc nemluvím.“

,,Doplňuju zboží v noci. Není kolem moc lidí, nikdo tě neštve.“

,,Ráda jsem pracovala v archívu. Sice moc dobře neplatili, ale měla jsem vlastní stůl, respekt, a šla mi ta práce dobře a moc jsem se nemusela bavit s ostatními. Často jsem pracovala sama ve sklepě, ale mně se to líbilo a byla tam obrovská sbírka knížek, které jsem si potají četla.“

,,Pracuju v archívu. Taky jsem pracovala jako analytička. Doporučila bych oboje. Taky je dobrá práce třeba pracovat v knihovně vzadu, kde se štítkují a klasifikují knihy a pozměňují popisky.“

,,Kdysi jsem jezdila s taxíkem. To byla nejúnosnější práce, jakou jsem měla. Dokážu falšovat sociální interakci na dost dlouho, abych dostala i dýško, a někdy jsem se s těma lidma ani nemusela bavit. Protože jsem byla nezávislá, mohla jsem si vybrat, koho povezu a koho ne. To jsem udělala jen párkrát, když třeba mě obtěžovali nějací chlapi. Takovou práci, která by mi dovolila mít takovou kontrolu nad prostředím a lidmi, už jsem neměla.“

,,Studuju na doktorát (a vím, že to není práce, ale připadá mi to tak – mám pravidelné hodiny a dostávám za to zaplaceno a můžete tam pak zůstat učit nebo prostě psát.“ Jasně, potřebujete na to titul a to není pro každému, ale většinu času jen sedím v laboratoři, pouštím si hudbu a dělám experimenty. Občas diskutuju o svém projektu s vedoucím práce a zdravím lidi na chodbách. Je potřeba trocha sociálního kontaktu, ale myslím, že na vysoké škole lidi více tolerují tvou podivnost, když jsi opravdu zažraná do toho, co tě baví.“

,,Já jsem velmi šťastná, že můžu pracovat s počítači. Začínala jsem jako vývojářka softwaru, to bylo skvělé, v té době jsem nedokázala moc vycházet s lidmi. A později, když jsem se rozhodla na své komunikaci zapracovat, tak jsem začala pracovat v projektovém managementu.
V mých pracích je více mužů než žen, ale je to docela přátelská práce k aspíkům. A je dobře, že počítače jsou můj speciální zájem.“

,,Mám kamarádku s AS, která obsluhuje mamograf. Dva roky dělala školení pro práci v nemocnici. Dělá mamografy celý den. Zkoušela být i sestřička, ale bylo toho moc a bylo to moc společenské. Takhle dělá přesné fotky, aby našla případné nádory. Ale závisí na ní životy. Dělá to pořád podle nějakých procedur a pravidel, je to velmi robotické. Ale je štastná a dobře vydělává. Nemusí dělat moc papíry, protože to se dělá pacientům při registraci. Jediné, na čem záleží, aby byla fotka udělaná správně. Teď se učí dělat i nějaké specializace. Už se to učí přímo v práci, žádná další škola. NTčka to po pěti letech začne nudit. Ji ne.“