Na stránce Musings of an Aspie jsem našla super článek, který popisuje manželství s AS lidmi. Přeložím vám ho sem, protože si myslím, že je to dobrá věc, o manželství jsem toho v češtině taky moc nenašla :-)) A co víc, o manželství, kde je žena AS a muž NT!! 🙂
Zde naleznete druhou část tohoto dlouhého článku.
Mít za muže nebo ženu někoho s AS je fuška.
No dobře, trošku to podceňuju. Někteří lidi říkají, že takový svazek je dokonce nemožný. Když vyhledáte na Googlu ,,AS svatba“, vyskočí na vás z prohlížeče spousta hororových povídek. Mít za manžele či manželku AS dá práci. Stává se, že se NT partner někdy cítí více jako ošetřovatel a vychovatel než partner, zvláště, když je druhý nízkofunkční AS.
Nicméně když už se octnete v takovém svatku, tak se to nestane náhodou, že. Dobrovolně jste si zvolili sdílet život s někým, kdo jakoby pocházel z jiné kultury. A stejně tak jako manželství s kýmkoliv z jakékoliv kultury může být takový svatek skvělý nebo taky noční můrou.
Neexistuje moc literatury o AS-NT svazcích, zvláště tedy pro AS ženy, které si vzaly NT muže(v opačném případě se literatura dohledat celkem dá.) Kromě obyčejných faktorů, které jsou důležité pro každý svazek, existuje i pár unikátních, které manželství buď utvrdí nebo zničí:
- Jak velké problémy AS partner má
- Jak sociálně zdatný je NT partner
- Jak moc oba partneři dokáží akceptovat druhého a snažit se pracovat na tom, co jde zlepšit
Jako žena s AS, která je 25 let vdaná za NT muže, mám pocit, že mám štěstí ve všech třech oblastech. Jsem vysokofunkční, a můj manžel Vědec(jak mu zde budu říkat), má dobré sociální schopnosti. A oba jsme velmi dobří v adaptování se a přijímání odlišností toho druhého.
Nebylo to vždy lehké. Někdy až skoro nemožné. Hodněkrát jsme řešili, jestli by nám nebylo líp zvlášť než dohromady. Ale zjistili jsme, že náš svazek má i překvapivé výhody. A doufám, že naše výhody pomůžou i ostatním párům, které se rozhodly to zkusit, přestože je jeden z nich AS. 🙂
Následuje 12 lekcí, které jsme se naučili – někdy až moc tvrdě.
Rozdělte si starost o domácnost a rodinu tak, aby každý dělal to, co mu jde.Dobře vím, co jsou mé plusy a mínusy. Jde mi organizovat a plánovat. Žehlím příšerně. Mám tu trpělivost pomáhat s domácími úkoly a sedět na dvouhodinovém tréninku fotbalu a čekat. Nikdy nesmím pracovat s kutilskou sadou. Ráda se starám o finance. Zavolat sousedovi a říct mu, že přijdem na jeho párty – OK, ale budu před tím pár dnů prokrastinovat a po zavolání si dám šlofíka.
A pokud máte štěstí, váš partner bude mít jiné plusy a mínusy než vy. Rozdělit si domácnost tak, aby každý dělal, co mu jde, je mnohem snazší pro oba partnery a vypořádáte se tak s jámou lvovou AS NT vztahu – toho, že se jeden partner cítí jako služka nebo vychovatel spíš než milenec a manžel. Pokud má AS partner oblasti, v kterých exceluje, je to mnohem lepší než poukazovat na oblasti, které jí vůbec nejdou.
Dobrá partnerství jsou založená na racionálním rozdělení práce a v manželství tomu není jinak.
Omluvte se, když uděláte něco, co vašemu partnerovi vadí.
To platí pro oba partnery, ale hlavně pro AS partnera. Občas je pro AS partnera těžké pochopit, proč je něco urážlivé. Přeneste se přes to. Je jedno, jestli to, co jste řekli nebo udělali, jste tak nemysleli. Je jedno, jestli jste to mysleli dobře. Je jedno, že to je hloupé nebo nesmyslné. Prostě se omluvte. Ale i NT partner by se měl některých věcí vyvarovat.
Vím, je to těžké. Můj první instinkt je obvykle nejprv říct,,ale tak jsem to nemyslela“ nebo ,,a o co jde?“ A to je ale špatně. Pokud vašeho partnera vaše činy naštvaly, pak o něco asi jde. Ideálně váš NT partner identifikuje a řekne vám klidně, co jej naštvalo a jak se kvůli tomu cítí:,,Štve mě, když před ostatními lidmi říkáš, že nedávám pozor na to, o čem se mluví.“ A pak si v klidu zohledníte jeho pohled na věc a omluvíte se:,,Promiň. Nedošlo mi, že ti to může vadit. Budu se snažit to už nedělat.“
Očividně je taková konverzace složitá a dlouho si můj manžel myslel, že jsem na něj naštvaná a dělám to schválně. Poté, co se dozvěděl o AS více, pochopil, že AS může za spoustu hloupostí, které vypustím z pusy. A teď se mi snaží v klidu ukázat, kdy jsem necitlivá.
Oba jsme došli k tomu, že když mi řekne, že ho něco štve, tak to možná udělám zase někdy v budoucnosti. Budu se sice snažit to nedělat, ale to neznamená, že to tak nebude, protože pro AS je těžké zobecňovat z jedné situace na jinou. Je velká šance, že řeknu něco podobného a nedojde mi, že to může ublížit, protože pro mě to není úplně to samé. NT partner musí AS partnerovi hodně věřit, ale tahle důvěra může být to, co váš svatek nakonec bude držet pohromadě.
Přijměte, že AS mají dobré a špatné dny.Snažím se držet některé z mých více protivných AS vlastností pod kontrolou, ale stává se, že symptomy, které jsem si myslela, že zvládám, vyplavou na povrch. A to se stává, když jsem ve stresu nebo v úzkosti. Soužití s Aspergerem je specifické.
Před pár týdny jsem nečekaně 4 hodiny čekala v DMV a to ve mně vzbudilo nepříjemné myšlenky. Přestože jsem si toho byla vědoma, bylo těžké přestat, a co hůř, mluvila jsem nahlas. Nechtěla jsem, ale musela jsem pořád propočítávat, jak dlouho ještě asi budeme čekat, podle času, jak rychle byli zákazníci obsluhováni, podle lidí před námi ve frontě v bizarním čekacím systému DMV, kdy měl každý šestipísmenné kódy. Nebavilo mě obsesivně vypočítávat, kolik úředníků zmizelo na přestávku a prodloužili tím náš čekací čas, nebo opakovaně ukazovat, jak arbitrární byl seznam vyžadovaných ID dokumentů. Prostě jsem nemohla přestat, přestože jsem věděla, co se děje, a jak mé chování celou situaci akorát zhoršuje.
Úzkost nebo smyslové přehlcení zveličí spoustu AS syndromů. Když jsem ve stresu, tak jsem víc neohrabaná, víc mi vadí dotek, víc strnule přemýšlím, méně přijímám změny v rutině, více trpím tunelovým viděním a víc mi dělá potíže analyzovat sluchové vjemy. Symptomy, které normálně nijak neovlivnují mé fungování, se stanou velkou překážkou. Vím, že pro mého manžela je frustrující, když se nachází v stresující situaci a ještě ke všemu se musí zabývat mými AS vlastnostmi. To jsou chvilky, které opravdu testují naše manželství a já pořád hledám způsob, jak to udělat pro nás pro oba o něco snazší.
Snažte se vyrovnat AS problémy s dotykem s NT potřebou fyzického kontaktu Doteky, jeden z nejdůležitějších a fundamentálních aspektů intimního vztahu, mohou být pro lidi s AS nepříjemné. Přestože jsem udělala v této oblasti velký pokrok, jsou pořád chvíle, kdy mi vadí, když se mě někdo dotýká. Fyzický kontakt je pro autisty složitý.
Určité druhy doteků – jemné doteky a ty, které přichází nečekaně – jsou více nepříjemné. Když se intenzivně soustředím na nějakou aktivitu, doteky mě znervózní a mám pocit, že mě chtějí rozptýlit, místo toho, aby mi dokázaly lásku. Spíše se od nich odtáhnu, když jsem ve stresu nebo mám úzkost.
Pak jsou taky chvíle, kdy je můj mozek zavařený a přemýšlí, kam dotek míří, že je pro mě těžké přestat přemýšlet a jen si dotyk vychutnat. Protože AS nechápou mnoho neverbálních věcí, které se dějou v intimních vztazích, hodně počítáme s naší intelektuální stránkouj, která nám má pomoci identifikovat, jak bude tento moment pokračovat. Jo, jasně, je to asi tak romantické, jak to tady teď zní.
A to může být pro NT partnera těžké, on obvykle po fyzickém kontaktu touží. A přestože je těžké změnit, jak se cítím, když se mě někdo dotkne ve špatný čas, snažím se to kompenzovat tím, že začínám fyzický kontakt, když se cítím v pohodě a kdy je to pro mě dobré.
Autorka Liane _Holliday Willey jednou psala, že si držení manžela za ruku napsala do denního programu. Asi to zní hodně suše a mechanicky, ale to neznamená, že samotná tato činnost poté musí být mechanická. Protože jsem sama začala vyhledávat možnosti, jak začít jemné doteky během dne, tak jsem zjistila, že fyzické doteky se mi staly postupně přirozeným instinktem a že je to pro mě příjemné.
Přijměte, že NT partner občas potřebuje kompenzovat AS sociální deficity.Ať už se snažím vylepšit své sociální schopnosti jakkoliv, pořád mám problémy s neverbálními signály, takže mají všichni zmatené pohledy a chovají se pak ke mně chladně a nepříjemně..
Tady je příklad, když já a Vědec jsme si povídali s ženou, která nám měla prodat nový byt:
Žena k vědcovi, (už se předtím setkali):,,Ráda Vás zase vidím.“
Vědec:,,Já vás taky rád vidím.“
Žena říká mně:,,Jmenuji se Linda. Ráda Vás poznávám. Posaďte se.“
Já:(potřepu si s ní rukou, posadím se):,,Děkuji, také Vás moc ráda poznávám.“
(trapná pauza)
Vědec:,,Jé, Lindo, Vy se s mou ženou asi neznáte…“
Absolutně jsem netušila, proč je taklové trapné ticho, dokud Vědec nevyskočil a neřekl ženě mé jméno. Asi to bylo tak, že Vědec už Lindu potkal a nepředstavil se, tak jsem bezmyšlenkovitě a podvědomě kopírovala jeho chování a taky jsem se nepředstavila.
Zní to jako drobnost, ale stává se mi to často a lidi s tím mají problémy. Jako AS a navíc dospělý může být problém si přiznat, že potřebujete takovou pomoc od vašeho partnera. Opět, přeneste se přes to. Každý máme nějaké schopnosti, které máme od přírody, a to pro AS lidi nejsou schopnosti komunikace.
V této oblasti pomůže cvik. Pokud NT partner chce, můžete si vyzkoušet hraní si na role a probrání toho, jak se můžou vyvinout situace, v kterých jste ještě nebyli. Nicméně je nutné přijmout to, že AS se sice mohou vylepšit v komunikaci, ale nikdy asi nebudou tak plynulí a dobří a přirození jako právě NT lidé.
Opakovaně opravovat sociální chyby je pro NT partnera těžké a asi to bude ve vašem vztahu problém. Opět, důležité je přijmutí, víra v to, že druhý se vylepší, i když je to cesta dlouhá a trnitá.