Na obrázku vidíme červenou sépii na modrém pozadí namalovanou v psychedelickém stylu se spoustou bublinek a růžovým korálem pod ní.

Lost Weekend

  Urban Dictionary popisuje slangové slovní spojení „lost weekend“ následovně: „Jde o období několika dnů, ve kterých hrají hlavní roli drogy, alkohol a sex.“ Nebo jiná definice, „Co se stalo? To je jedno. Lost Weekend může někdy trvat celé měsíce, … Continue reading Lost Weekend

Digitální malba zrzavé dívky a vysokého muže, kteří stojí před horou, kterou z druhé strany objímá velká černá chobotnice.

Natála mi přijde jako:

Týna jednou ve facebookové skupině Náš bytík, (název je asi všeobsahující) vytvořila anketu. Zněla asi nějak takto: Natála vám přijde jako: tlustá tlustá a blbá blbá špekoun nechutnej (pro všechny předchozí Týna sama hlasovala) ryba. Vyhrála to ryba. Hlasovala jsem … Continue reading Natála mi přijde jako:

Digitální malba zrzavé dívky a vysokého muže, kteří stojí před horou, kterou z druhé strany objímá velká černá chobotnice.

Autistická logika

U mě dává skoro všechno smysl. “Škoda, že ta koprovka nebyla slanější,” říkám smutně mámě, když spolu jedeme domů z Ostravy. Směje se mi. “Jak sis na tu koprovku vzpomněla zrovna teď?”  Bavily jsme se o mých pražských kamarádech a … Continue reading Autistická logika

Černobílá kresba harfy na břehu rybníka.

Autismus a změny

Co mě pořád nepřešlo, je vyhledávání dobrých kapel. Trávím spoustu času na Youtube, kde hledám nové interprety, a pak je nadšeně pouštím komukoliv, kdo se namane. Hudba mě nepustí asi nikdy. “Ale tak Natála umí celkem zpívat. I když…jak co,” … Continue reading Autismus a změny

Velmi detailní ilustrace, černobílá, plná drobných předmětů, osob a zvířat. Celou ilustraci doprovází text Return to me J. G. Midgeyho.

Co mám v hlavě

Hlavně uzemnit uši. Zacpat špunty, ať to kolem neslyším. Jemné indie dunivé basy. Konečně klid. Konečně jsem ve vlastním světě. To je tak hezký, jak se bílá barva promění v jemně nažloutlou, když svítí sluníčko. Všimněte si někdy, že když … Continue reading Co mám v hlavě

Kubistická akrylová malba modrožluté hlavy.

Fikční světy

Sedím nad teoriemi fikčních světů. Už asi tak milion hodin. Nedává mi to smysl. Nesnáším to. Nechci se to učit. Jsem z toho otrávená. ,,Vždyť co. Jeden diplom už mám, a co, mám z toho vázičku tak na kytky. A … Continue reading Fikční světy

Digitální kresba zrzavé holky, která k nám sedí zády, pod stromem bez listí, za kterým visí barevné červenožluté praporky. Je noc a na obloze svítí obrovský měsíc a hvězdy.

Ztracená v překladu

,,Lidi mi furt naznačujou, že bych měl věci říkat jinak.” ,,Hele, to mně taky, z toho si nic nedělej. Seš hodně přímej, což mně vyhovuje, protože nemusím číst mezi řádky. Ale lidi spolu takhle normálně nemluví. Protože se to prej … Continue reading Ztracená v překladu

Digitální malba malé hnědovlásky, která sedí na velkém hroznovém vínu, za ní je město a rudý západ slunce.

A Day in the Life

Mám zase nějakou nemoc. Nachlazení. Stojím nad hrncem a vařím si těstoviny. Tak se nahnu nad horkou vodu, která mi vniká do nosu a uvolňuje dutiny. Slast. Vzpomenu si na debatu na Youtube pod jedním videem, kde vařil Babica. Těstoviny … Continue reading A Day in the Life

Portrét suchým pastelem na černém papíře - na obrázku je muž s výraznými rysy, červenými vlasy a černými brýlemi. Vedle něj stojí baskytara.

Alobalový syndrom

Milý deníčku… Ne, to ne. Ale hodně se mě ptáte, co u nás nového. Co u mě. Jak žiju a tak. Že jste dlouho nečetli žádné zápisky. A to máte pravdu. A chci se omluvit, že během prosince tolik psát … Continue reading Alobalový syndrom

Akvarelová malba s tužkou, na žlutozeleném pozadí stojí černobílá kytara, která na sebe sama hraje - má ruce, které vyrůstají z těla kytary.

Pro kvalitnější recepci

No jo. Volný myšlenkový proud. ,,Myslíš, že vím já víc o tobě nebo ty o mně?” ,,Ty o mně, rozhodně,” říká jeden den Zita. ,,Vždyť já o tobě nevím nic.” Já o sobě taky ne, z toho si nic nedělej, … Continue reading Pro kvalitnější recepci