Včera v noci jsem natrefila na článek, který se mi moc líbil. Vysvětluje mechanismus meltdownu (nechci jej překládat jako záchvat, ale zase mě nenapadá žádný správný ekvivalent, proto ponechávám jako meltdown). A rovněž vysvětluje i to, co se děje s autistickým člověkem poté. Myslím, že by si to měli přečíst všichni, kteří znají nebo mají kolem sebe autistického člověka.
Překládám ze stránky http://autisticatedalmayne.com .

Meltdown a šok poté

Věděli jste, že i když meltdown jako takový skončí, šok z něj může člověka ovlivnit i na několik dní poté?
Pojďme si jednoduše shrnout, co to vlastně meltdown je…
Jde o ztrátu kontroly, zahlcující pocit vzteku, který vás dokáže dohnat do bodu, kdy už si neuvědomujete, co říkáte nebo děláte. Osoba, která meltdown prožívá, se dostala do stavu, z kterého už není návratu. Jede naplno.

Nastupuje velká vlna adrenalinu, která se třeba u mě projevuje jako kdyby mě někdo píchal jehličkama po celém obličeji a břiše.

Může se zdát, že osoba se v tomhle stavu útočnými poznámkami a tvrzeními strefuje do svých blízkých, aniž by doopravdy chtěla. To se děje, protože jim to v ten moment připadá v pořádku a naprosto sebevědomě věří, že druhý člověk je v ten moment pochopí.

Člověk může mít také pocity, že je nanic, a zahlcující pocit neštěstí, může myslet na sebepoškozování a může jej rovnou napadnout, že by svět byl lepším místem bez něj.

V tomto stavu je nejlepší nechat osobu, aby vše zpracovala, vyvztekala se nebo vybrečela a dostala se do norrmálního stavu.

V tomto stavu fyzicky člověka omezujte jen v tom případě, že hrozí, že ublíží sobě nebo někomu jinému. Člověk, který je zbaven normálního myšlení a je v tomto ohroženém stavu, může také vběhnout do silnice nebo nevědomky ohrozit sebe či jiné.

Existují případy, kde lidé vyžadují uklidnění tlakem, to se hodí objetí nebo těžká peřina. Abyste zjistili, jestli autisté vyžadují tento druh uklidnění, jemně jim jej nabídněte, ale nebuďte naštvaní, pokud odmítnou, ani si neberte osobně, že nechtějí, aby se jich někdo dotýkal.

Pro mě je nepřijatelné, aby se mě někdo dotýkal, když mám vztek. Je to jako šok. A znechucuje mě objetí, když jsem smutný.

Meltdown se může vyskytnout, když dojde na frustraci nebo velkou vlnu vzteku, a může se vyvinout z něčeho, co lidem připadá tak triviální, že vůbec nechápou, jak se něco takového mohlo stát.

Autista v sobě drží kolikrát věci celý den, někdy i týdny, aby se potom totálně rozhodil, když zjistí, že zapomněl klíče, má zmeškaný hovor nebo se vrhne do konfliktu, kterému se snažil vyhnout. (stokrát podepisuju, tohle si strašná spousta lidí neuvědomuje).

 Šok poté.

Fyzické symptomy se mohou manifestovat jako úzkostné záchvaty, zvracení, zažívací potíže. Mohou se také objevit pocity, že vás všechno bolí.

Jedinec může zažívat smyslové přehlcení mnohem snadněji, než by jej zažíval normálně. Rozhodí ho věci, které normálně ne.

Rovněž přichází adrenalit a shutdown, kdy fungujete jen v takovém zamlženém prostoru ve vaší hlavě.

V tomto stavu se osoba pohybuje mezi ubrečeným a litujícím sebe samého k pocitům trapnosti, že meltdown prodělali, že nedokázali zadržet to, co se jim už zdá jako neadekvátní odpověď na danou situaci.

Pokud jsou to empati, tak rovněž cítí mnohem víc z chování druhých, než to mívají normálně. Co může pomoci:

Nepokoušejte se s osobou v meltdownu debatovat. Neříkejte jim, aby toho nechali, mlčeli nebo se vzpamatovali.

Odejděte, pokud je to možné. Pochopte, že to není váš problém, depersonalizujte celý meltdown. Není to vaše vina, pokud jste to přímo nezpůsobili, a i když jo, tak jediné, co můžete dělat, je počkat. Teplé pití poté, jestli je to možné.

Tiše poslouchejte a buďte s nimi, pokud pak budou potřebovat objetí, těžkou peřinu a ujištění, že se nic nestalo.

Meltdown a scény nikdy nedělají autisti záměrně, prosím, pochopte to. Pochopte rovněž, že běžný záchvat rozčíleného dítěte může vést až k meltdownu, rozdíl je v tom, že záchvat zklidníte určitou reakcí(dáte dítěti třeba, co chce), zatímco v meltdownu osoba vůbec netuší, co si myslíte nebo cítíte.

Když člověk začne nahlas opakovat pořád stejná tvrzení nebo začne zrychlovat a chrlit ze sebe věci, tak je to velký indikátor toho, že přijde meltdown.

Nakonec: takhle by se opravdu nikdy nikdo cítit nechtěl. Pochopte, že to není záměrné.