A ne rétoricky.
Pokud máte PAS a jste relativně sociální, určitě jste se setkali často s tím, že si někdo myslí, že jste nafoukaná kráva / namyšlený idiot.
A já nechci hledat výmluvy. Ani obhajovat sebe. Každý autista je jiný a úplně klidně může existovat genuinely namyšlený autista. Ale tak nějak cítím potřebu a nutkání světu vysvětlit, že v drtivé většině příkladů tomu tak není. Protože…
- Mimika, gestikulace, intonace. Já s ní zas takový problém nemám, ale jsou za tím hodiny před zrcadlem. Dodneška si úplně neuvědomuju, jak se v který moment tvářím. Miki se mě ptá vždycky, proč to říkám tak smutně, že chci půjčit nabíječku. A já se začnu smát, protože mi to prostě přijde správně, takový žádostivý tón.
- Černobílé vnímání. Za co moc obdivuju Zitu a co bych chtěla umět – a pomaličku se to učím – je, že každý člověk má lepší a horší chvilky. Že když vás někdo štve na jedné akci, tak vás nemusí štvát na druhé. Autisti to takhle vesměs nemají. Nás, když někdo štve na jedné akci, tak si to s sebou neseme, i když ho sto let nevidíme. Pokud se nám člověk neomluví, nesedneme si, nevyříkáme si to – což jde úplně krásně, ale lidi jsou na to moc citliví nebo líní nebo nevím – je to tak.
Což má samozřejmě za výsledek to, že jsme často odměření a odtažití, protože někdo na nějaké akci dělal nevhodné věci. Stačí, když jste hodně hlasití a pořád si zpíváte a cpete mi, že jsem moc upjatá a mám to dělat taky a že to mám přece tolerovat, tak já budu mluvit míň a míň, až se mi pak nebude chtít mluvit vůbec. A vlastně vás ani vidět.
Protože ono to samozřejmě tolerovat jde, ale bez všech těch keců okolo.
(Stejně si můžeme myslet, že to jsou všichni idioti, ale chceme přežít,) jak mi říká Jája.
- Protože se hrozně aktivně zapojujeme do konverzací o tom, co nás baví. Neděláme to proto, že vás chceme zahltit vědomostma, které máme, ani ukázat, že jsme chytřejší než vy. Děláme to proto, že máme hroznou radost, že si s náma konečně povídá někdo, koho zajímá aspoň trochu to samé, co nás. A navíc nám tolik nejde ta běžná konverzace, tak chceme ukázat, že nejsme méněcenní, že je něco, co fakt umíme. Já mám třeba tenhle blog. Jsem tady fiery a rozhořčená, protože se tady ventiluju. A vím, že za mnou stojí davy lidí, které aspoň tady řeknou „přesně!“. To mě naplní klidem, pak můžu být doma v pohodě.
- Protože si lidi často myslí, že chceme, aby se nám všichni přizpůsobovali. Ale slepci mají hole, vozíčkáři vozík, a stejně toho pro ně není dost. My potřebujem často třeba to, abyste byli na místě, kde jsme se domluvili, že budete, aby se dělalo to, co jsme domluvili, že se dělat bude. Samozřejmě, že to jde i jinak. Samozřejmě, že jde jet i s vozíkem po blátě a po hlíně. Ale nikdo z toho nebude moc nadšenej.
- Protože lidi nedokáží ustát naši upřímnost. Přesně si pamatuju, jak jsem se jednou s někým viděla, a ten člověk neustále opakoval, že už asi půjde. Dneska chápu, že to byl nejidiotštější způsob na světě, jak slyšet „ne, nechoď ještě!“, ale teda upřímně, to máte problém vy, ne já. Tak jsem říkala, ať jede, a nechápala jsem to rozhořčení poté :-))))
- A teď to nejdůležitější. Protože nám ostatní celý život cpou věci, které nás limitují, a my chceme jenom žít bez pitomých poznámek.
To je totiž celý život jenom samé ze všech stran
dívej se na mě, když se mnou mluvíš
a proč pořád nikoho nemáš
to se přece nehodí
to se neříká
no dobře, ale to si myslíš jenom ty, takže je to jedno
co to máš na sobě
to si nemůžeš vzít na pohřeb/svatbu/promoci/do školy/na zahradu/ven
přestaň se furt cukat / točit / mlít
pojď radši dělat něco užitečného
my hledáme někoho přátelštějšího a komunikativnějšího
držíš to jako prase kost
vždyť o nic nejde
taková blbost tě přece nerozhodí
proč se nejdeš bavit támhle s ostatníma
umíš taky mluvit i o něčem zajímavějším
proč si tady nerozsvítíš
z tebe to leze jako z chlupaté deky
jak můžeš být tak chytrá a zároveň tak blbá
to se nedělá
tu ofinu sis stříhala sama? to jde vidět
kdyby sis radši umyla hlavu
nechápu, co ti na tom vadí
nebudu ti to vysvětlovat
to máš vědět sama
nepředváděj se
dobře, ale dneska ne, budou tam moji známí
cože tak najednou
říkám ti, že to půjdeš udělat teď hned
nechápu, jak to nemůžeš neumět vyjádřit
já to asi ani nechci chápat
chovej se normálně
CHOVEJ SE NORMÁLNĚ.
To mi připomnělo, jak mi jednou máma volala ze srandy, aby mi zakázala jít na podpůrnou skupinu pro trans lidi, že prý tam nemůžu, protože jsem přece normální.
„Jo?“ řekla jsem jí pobaveně.
„No ne jako normální, ale takhle normální.“
Doteďka se tomu směju.
Jestli být normální znamená chovat se tak, jak píšu výše, no tak to děkuju pěkně, not really.
Nebo, na co jsem zapomněla – takoví ti chytráci, co třeba ví – příklad – , že nejíte maso, a všude se posmívaj vegetariánům, přitom se doopravdy posmívaj vám
(kteří to nikomu necpete a doma maso ostatním dokonce s klidem pečete, takže se spíš smějete druhé straně za její idiocii)
A tak. Přitom by šlo to říct všechno příjemněji, mile, a ještě něčím přispět a vysvětlit nám, proč je to špatně.
Já si uvědomuju, že to nemyslíte prvoplánově zle. Ale věřte tomu, že každý den slyšet mnohokrát všechny tyto věty a pořád s klidem žít, pracovat a chodit do školy, chce naopak nekonečnou dávku pokory a tolerance.
Nejsme svatí. U spousty lidí s PAS vidím to, že hned okamžitě chtějí všem sdělit svůj názor, i když vidí, že není ta pravá chvíle. My nejsme hloupí, my často dokážeme poznat vaše nálady. Jenom nevíme, jak se k nim postavit.
Pamatuju si, že mým cílem, když mi bylo asi dvanáct nebo třináct, bylo být jako pár fakt hodně milých holek, které znám. Co se nikdy moc nerozčilovaly a byly ke každému příjemné. Strašně jsem je obdivovala. A podle takových vzorů jsem „stavěla“ sebe samotnou, díkybohu.
V téměř dvaceti třech dokážu nemluvit o nevhodných tématech, snažím se být co nejchápavější a nejhodnější.
Ale pořád mám v sobě tu autistickou dravost, takže pokud se pokusíte si na mě vylívat svoje komplexy, tak asi pěkně pohoříte.
Vlastně vám to dost možná splatím i s úroky. A možná i za všechny další autisty, kterým ublížíte! Ha, ha, ha.
Ale tomu se neříká namyšlenost.
(Já se moc omlouvám, ale jsem na Zitiným účtu, a jediný obrázek, který tady má, je plán našeho pokoje:D:D takže trochu random, ale můžete nás třeba obdivovat za smysl pro design:D)