Fotografie irského vlkodava, který leží před garáží u trávy.

Zlatá léta, část druhá

Protože můj článek vtipných historek o mém dětství na základce měl poměrně velký úspěch a příběhů z ní mám na dvě stě stránek(doslovně), tak jsem si říkala, že bych vám chtěla ukázat nějaké další věci. Jak to má fungovat. Jak to může být.

Moje oblíbená záležitost byly výlety. A měli jsme jich fakt hrozně hodně, což bylo skvělý.

Jednou jsme byli se třídou ve skanzenu. Já a Radunkon jsme se šly podívat na výstavu řeznictví. Když jsme vešly dovnitř, uviděly jsme básničku na stěně.
Ráno zajdu do krámu,
ukrojím kousek salámu,
což se mi velice líbilo a začala jsem si to recitovat dokolečka a při každý další recitaci mi to přišlo vtipnější a vtipnější.
,,Uklidni se, tady nejsi venku, tady to je jako v muzeu nebo v divadle,“ napomenula mě učitelka.
,,Nebo v opeře,“ dodala jsem zamyšleně.,,Raduš, mě ta opera moc nebaví.“
,,Mě taky ne, když je takové slunko.“
,,Mě by to nebavilo, ani kdyby byla bouřka.“ 
,,A ven!!!“

Bloudily jsme s Radunkon po skanzenu samy.
,,A neměli jsme se třídou průvodkyni?“ ptala se mě zamyšleně. Je fakt, že někam zmizela a nemohly jsme ji najít.
,,Měly. A co?“ pokrčila jsem rameny.

Tak jsme si raději šly sednout do supermarketu na topení a co nejpohoršeněji koukat na všechny lidi, kteří šli kolem, dokud si nás nepřišly učitelky.

Jindy jsme měli jet na úřad práce. Naše učitelka, kterou jsem měla opravdu děsně ráda, nám před výletem zadala úkol, abychom namalovali naše vysněné povolání.
V dvojici s Radunkon jsme začaly malovat prostitutky, drogy, dálnici, lidi potetované a propíchané od hlavy až k patě s duhovými vlasy.
Normální učitel by asi řval.
,,Dobře, Natálie. Tak já si to vysbírám a dám ti čistý papír…“
,,Tak já to namaluju znova.“ Sama se teď směju, co to je jako za výhružku.
Nicméně, dá se to interpretovat dvěma způsoby. A když někdo ví, jak na mě…
,,Ale nemaluj to samé, prosímtě. Není znova jako znova. Namaluj fakt, co chceš dělat.“
,,Dobře.“ 

Široce položený dotaz v češtině. ,,Jaká zvířata mohou být v bajkách?“
Miluju zvířata. Všechna zvířata mohou být v bajkách. Stačilo by to říct tak.
Přihlásila jsem se a začala jsem vyjmenovávat všechna možná zvířata a dodala na závěr. ,,I kravky i syslíci můžou být v bajkách, jako je třeba teď reklama na Milku…“
,,Reklama na Milku má jaké morální ponaučení, prosímtě, Natálie, sepište si radši seznam..“
Tak jsme s Radunkon sepsaly následující seznam zvířat, které mohou být v bajce.

Výpis literárních postav, které obvykle vystupují v bajkách:
vačice opossum – vzácná,musí se hodně hledat
kloaka – ukryta většinu času ve vráně
podsvinče – kousky masa,jenž liška nese v pytli
srnec – messenger,rozdělává oheň,trubadúr,prokurátor
vlek(ano,vlek,není to překlep) – zlý,vychytralý,nenažraný
podrazák – vlk
mléčné řezy-
kravka-
Mirek,Milan –

 

kapybara – schovaná v bažině po celou dobu povídky

Nebyla jsem schopná to dopsat, jak jsem se smála.

Radunkon vždycky hrála se mnou, to na ní bylo bezvadný.
Začátky hodin němčiny. Máme předvést strukturovaný rozhovor.
Popleteně ukazuju sama na sebe a ptám se ,,Wer ist das?“
Radunkon mi odpoví jednoduše:,,Natálie.“
S úlevou na ni kouknu. ,,Aha, Natálie. Danke.“

Absolutní perlou veškeré naší výchovy a vzdělání byly slohové práce.
Dám sem některé v opravdu původním znění, protože si myslím, že by svět moh vidět, co dokážou vymyslet třináctileté děti bez peer pressure.

Zadání: skupinová práce (!!! já v nich na ZŠ excelovala:D), v občance zaujmout stanovisko nějaké politické strany a vyjádřit se k poplatkům u lékaře.

Zrušení poplatků u lékaře
 Jsme: KSČM

Věc : Zrušení poplatků u lékaře
Důvody : Důchodci mají málo peněz,nemají z čeho žít,mnozí končí na ulicích,kde následně umírají(na choleru).

To samé děti.(Umírají v náručích důchodců).

Placení poplatků zdržuje provoz nemocnice,během chvil,kdy se platí,umírají lidé,jež mohli být operováni
-je málo drobných mincí jako 20tikorun,což může vést postupem času k hospodářské krizi(zanedlouho bude náš stát na pokraji zhroucení)
-lékaři se začnou považovat za něco víc
-nepřípomíná vám to tak trochu situaci,kdy jsme museli platit odpustky?
Odmítáme veškeré vaše návrhy,protože stát má být jedna velká,budovatelská organizace.
A ještě zavřít soukromé podniky!
Napadá vás,jak platí zvířata u zvěrolékaře?Pole jsou plná mrtvých hrabošů.Ubydou krtince.
A v dětských domovech to chodí stejně.Děti pak umírají v náručích starších.



Krátká slohovka o tom, jak jsme se s Radkou začaly hodně kamarádit:

V té době byly žáky 7. třídy a jako velká spousta obézních dětí, neměly rády tělocvik.Radka byla v té době poloviční blondýnkou s velkými modrými očimi,trošku pesimistkou,jež všechno rozesmálo a ráda zpívala.Příblížíme vám také,že hrála na klávesu(jednu)a na flétny(dvě).Natálie byla sympatická,milá,věčně usměvavá dívka.Musíme přiznat,že hrála na kytár.(jeden).Nosila okuláre a tmavší vlasy skoro do pasu.Jednoho nudného březnového tělocviku se z tělocvičny začaly ozývat líbezné tóny písní ,,Nemám ráda tělocvik“ a ,,Nonstop.“A kdože byl jejich původcem?No přece Radenka a Natyk.Musíme dodat,že chodily na opravdu malou školu s osmdesáti žáky,a tak ty tóny šly slyšet i u Věrky v ředitelně.A to už je co říct.Protože nemá ráda,když jí někdo stojí před dveřmi.

 

Obě byly hudebně VELMI nadané.Což je jasné,když Radenkon hrála na ten kláves.Nutno dodat,že sklidily nevídaný úspěch.Vtom se v Natykově hlavě zrodila bájná IDEA.(Svinec):,,Nechceš přijít ke mně ve tři a nahrát to?“Člověk si řekne – prostinká věta,ale pro nás znamenala opravdu MNOHO. Statný tělocvikář,vysoký,ramenatý gay,ale přesto ,,krásný“,dívky patřičně ocenil.
50 kliky.A už to jelo.Do Prahy.Ve čtvrt na šest.Vlakem.Ale ony ho nestihly.Šly totiž ve tři nahrávat.K Natykovi.Domů.Bylo fajně.Ale už dávno.Takže už si to vlastně nepamatujeme.Nebo ty jo?
 
Jednou jsem napsala zamilovaný dopis Radunčině sestře Barboře.
 
Stýská se mi po mé lásce( jíž jsi samozřejmě ty) a proto ti píši dopis.
Jak se ti daří?Já ti tuto otázku zodpovím za sebe.
Nedaří se mi nějak extrémně dobře.Holka,nevím,čím to je.Ale prostě mám problém s vnímáním hořkého.Přijde to a trpím tím pár dnů a pak zase pár měsíců klid.
Je to,jako bych měla vzadu na jazyku připevněno tekoucí železo.Fe.Ano,opravdu nepříjemné.
Tvá sestra mi nabídla návštěvu chuťoložky.Ale já mám z toho strach,nemohla bys mi pomoci?
Jinak,doufám,že se Ti líbil můj narozeninový dopis pro Tebe.Neustále přemýšlím nad tím,jak tě lapit a vzít si tě pod falešným jménem jako tlustý Mexičan,až mi z toho na čele vyráží kapky potu.A to je vlastně další problém,s kterým se ti chci svěřit.
Strašně se potím.Ale fakt strašně.Nedávno si mamka myslela,že jsem se dala k akvabelám,nebo tak něco,ale samozřejmě,že se mýlila.
Doktorka mi na to ale předepsala potítka,tak snad to pomůže.
Prázdniny jsou fajn,ale je dobře,že tak nesvítí sluníčko.Potom se totiž vždycky spálím.Ale do modra.To je jeden z mých problémů.
Chystám se na prázdniny do Diznylendu.Moc se tam těším a vezmu tě s sebou,ať chceš,nebo ne.Každopádně Diznylend je krycí název pro místo,kam jedu.Pravý a nefalšovaný název je ,,Báriina ulička plná něhy a lásky“.
Snad jsi tento malý pomocník pochopila dobře.Nechce se mi vstávat a vysvětlovat ti to ručně.Mám trochu problémy s klouby a vstávání už mi dělá trošku potíže.
Šaman mi ale naordinoval nějaké bylinky a zaklínadla,tak snad to pomůže.
Jinak u nás doma je to jedna velká žijící spoušť.Nedávno tu vybuchla vodní bomba.Byli jsme i v novinách.Televizních.Moderoval je nějakej chlap.
Já jsem tam zrovna říkala takovou dobrou větu : ,,Jak se do lesa volá,tak se z lesa ozývá“a ,,Jelikož jsem vdaná s Barčou D., tak mě ani zničení majetku nijak nezničilo.Vím,že mě finančně zajistí.“
Měj se pěkně
Natyk