Další super článek ze stránky : .aspiestrategy.com/

Když pracuji s většinou párů, kde je jeden z partnerů na spektru, nejde si nevšimnout, že většina Aspíků chodí s někým, kdo je dost sociální člověk nebo mu alespoň dost záleží na mezilidských vztazích. Možná je to běžný fenomén – protiklady se přitahují. Ale v těchto případech jde o víc než o pouhé protiklady.

Partneři lidí na spektru jsou často více než jen sociální – jsou sociálně nadaní. Tihle lidi se dokáží spřátelit s cizími lidmi, když na něco čekají, začít náhodné konverzace s lidmi bez námahy. Často dobře komunikují a cesta z jejich mozku do jejich pusy se zdá být krátká a přímá – žádné hledání přesného slova, žádné hledání způsobu, jak vyjádřit pocit. Když jsou naštvaní, tak často artikulují ještě lépe, tak rychle, že AS často nedokáže najít odpověď a partner už se posouvá k bodu číslo dvě.

Často těmto partnerům přezídám ,,98procentni“.  Tihle lidi jsou ochotni a schopni udělat 98% práce, aby se spojili s druhým jedincem. Samozřejmě existují výjimky, ale přijde mi, že takto je to často. Takže, jaký je 98procentní člověk?

Je zajímavé, že při sezení většinou partner odpovídá na mé otázky. Jsou jako most k AS partnerovi. Když se zeptám aspíka na otázku, která potřebuje emoční analýzu, podívá se na svého partnera, aby na to odpověděl. Samozřejmě to dává smysl – je to mnohem efektivnější a partner to nejspíše i lépe vyjádři. Je pravda, že AS by na to také dokázal odpovědět, ale aby odpověděl dost dobře, zabralo by mu to spoustu času a konverzace by ztratila rytmus, a to se ve společnosti nesluší.

98procentní člověk se většinou vydá celý a riskuje tím odmítnutí, ale získá i šanci ke spojení se s druhým. Řekne více detailů přátelům, které by třeba AS nikdy neřekl – jsou pro něj soukromé. 98procentní člověk snadno dosahuje toho, čemu říkáme intimita, často slyším od klientů, že ,,v ten moment, kdy partner přijde do místnosti, začíná párty“, nebo že ostatní lidi zajímá. Je to někdy až šílené, 98procentní člověk dokáže společensky konverzovat a sledovat, jak je vnímán a jak se cítí ostatní. Je to hodně komplexní, ale i dobré pro život. Nicméně když svých 98procent dáváte pořád najevo, projevujete tím často i navenek emoce jako naštvání a vzdálenost. A AS partner to často vidí a nedokáže toto pochopit.

Občas si toto vydávání energie vybere svou daň a 98procentní člověk je vyčerpán po interakci, někdy má potíže komunikovat na 50 %, a někdy se i izolovat, dokud se nebude zase cítit na 98procentní komunikaci.

Být 98procentní znamená chtít udělat 98% práce, jen abych se s někým spojil. Když je mezi dvěma lidmi emoční propast, tahle osoba ji dokáže zaplnit. To je skvělé pro AS partnery, kteří to moc najevo nedávají, ti dávají ty svá 2%, ale často perfektní 2%. Zdá se, že je to skvělý systém, protože spojením 98 a 2 procent se ta průrva zaplní a partneři by mohli cítit spojení. Ale je tady i problém.

Po čase je 98procentní člověk unavený. Co je zezačátku krásné, začne pak být otravnou povinností, která je neudržitelná. 98procentní člověk říká, že je jejich vztah mdlý, pak je frustrovaný, pak zoufalý, a AS 2% se zdají být neproměněná. To 98procentního naštve, protože tak dlouho pracoval a teď by chtěl nějakou odměnu.

Mým názorem je, že AS klienti to nemají tak, že by odmítali dát více než ta 2%. Pod povrchem často dávají více. Často z nich většina neví, jak dát více, a nedokáží vystát odmítnutí. Potřebují pochopení, jak se s druhým lépe spojit, a nějaký recept na úspěch.

V běžných vzazích se procenta emočního spojení nabízeného partnery liší, samozřejmě, ale je to jednou tak, podruhé jinak. U AS je flexibilita menší. 50 na 50 to asi nikdy nebude, ale lze najít způsoby, jak vztah oživit.