Úřady
„Tak počkejte, to se musím podívat, jestli je vůbec možné, aby se váš syn jmenoval Peter a ne Petr,“ říká vážně a zasmušile paní na matrice. Samozřejmě, že je to možné. Samozřejmě, že je tady hromada Slováků, kteří se jmenují … Pokračování textu Úřady
Služby
„A mohu vám k tomu nabídnout párátka?“ ptá se mě mladá paní prodavačka v Pepcu. Nakoupila jsem zrovna svému synovi horu svetrů, tepláků a bot. Vím, sama jsem musela kdysi v Albertu lidem nabízet Kofilu, když jí máma omylem objednala … Pokračování textu Služby
Moje milá Barborko,
jak nejspíš už víš, o autistech se říká, že je pro ně složité najít přátele. Někdy se o autistech tedy i říká, že o přátelství nestojí, ale já věřím, že čtenáři tohoto webu už podobným mýtům tolik nevěří. Musím se … Pokračování textu Moje milá Barborko,
Autority
„Natálie, co tam zase děláš,“ poslouchala jsem skoro celou školní docházku. „Nebav se.“ „Dávej pozor.“ „Co jsem teď říkala?“ K neštěstí všech učitelek jsem jim vždy byla schopná podat téměř přesnou odpověď. Pamatuju si, kolik přemlouvání je stálo, abych byla … Pokračování textu Autority
Na co jste se chtěli autistů vždy zeptat?
Popravdě, co jste chtěli vědět přesně zrovna vy, to asi nevím 🙂 Nicméně dnes přinesu sérii asi nejčastěji pokládaných otázek, s kterými se potýkám já sama. Chodím už od školního roku 2014/2015 na školy s Živými knihovnami Amnesty International. Je … Pokračování textu Na co jste se chtěli autistů vždy zeptat?
Jak se máš? O řeči a o (raném) čtení.
„Já nevím.“ Je to vůbec přijatelná odpověď? Někdy mi připadá, že je mezi mnou a ostatními lidmi snad až nepřekonatelná, hustá bariéra, přes kterou se jen těžko dostávám. Představuji si ji jako mlhu, nevím, proč. S fialovými podtóny. A já … Pokračování textu Jak se máš? O řeči a o (raném) čtení.
Zdravotnický personál a autismus
Často se mi vrací jedna noční můra. Jdu v ní k zubaři. Přijdu do ordinace a u stolku sedí velmi mladý, pro většinu holek asi pohledný zubař – mně se moc nelíbí, ale je to takový ten hezký chlap z … Pokračování textu Zdravotnický personál a autismus
Seminář (a zase trocha absurdního humoru ).
Letos slavíme narozeniny spolu s Týnou. Týna má narozeniny vlastně jen pár dní po mně. Já je mám na konci července, ona na začátku srpna. Tak je chceme slavit společně. Na jejím novém statku. Rozhodly jsme se, že bychom chtěly … Pokračování textu Seminář (a zase trocha absurdního humoru ).
Karetní hry
Když jsem začínala psát tento web (tehdy dávno ještě na jiné stránce), bylo mi sotva dvacet. Ani ne za tak dlouho mi bude třicet. Strašně to letí. Vtipné je, že jsem tedy zhruba třetinu svého života věnovala tomu, že lidem … Pokračování textu Karetní hry
Můj syn má rád vlaky.
Asi si řeknete – no a co? Vlaky má rádo hodně dětí, na tom nic zvláštního není. A máte pravdu. „To už není norma,“ směju se s holkama, když si povídáme. „Ale chápeš, že jestli bude strojvedoucí, tak budeš mít … Pokračování textu Můj syn má rád vlaky.