Na obrázku je velmi detailní noční krajina a hory. Na hoře sedí malá holka, na ni svítí velmi propracovaná lampa. V dálce je měsíc a mnoho svítivých bílých kuliček. Nalevo se vynořuje hlava želvy nebo dinosaura.

Jak jsme šly na koncert

Dneska jen tak pro odlehčení. Pro zasmání. A možná zase k tomu, abych zbořila pár nějakých zbytečných stereotypů, nebo je alespoň lehce nabourala. Naťukla. Barborka je člověk, který patří mezi mé nejbližší. I když jsme v některých věcích jiné – … Continue reading Jak jsme šly na koncert

Ručně malovaní šneci na žlutohnědém pozadí.

“To já nikdy nedokážu…” aneb duben, měsíc autismu

Vývojová psychologie. Vývojová okénka. To jsou často skloňované pojmy u autismu. Tlak na rodiče, který je vytvářen zvenčí, a to nejen u autistických dětí, ale u dětí obecně. “Tohle už v jeho věku Toník uměl,” nebo “Budou mu tři a … Continue reading “To já nikdy nedokážu…” aneb duben, měsíc autismu

Ilustrace v modrofialové barvě k písničce Graveyard of J. G. Midgeyho. Na obrázku je spousta barevných detailů, osoba s velkými brýlemi, text písně je napsán na náhrobku.

Klidný spánek, noční můry: Jak autisté přemýšlí

Pokud jste na spektru, nebo máte autistické dítě, už asi víte, jak moc se naše spaní může lišit od toho, co považují čeští NT dospěláci za “normální”. Někdy i nám, autistům samotným, přijde náš spánek nenormální. To vyvolává ve všech, … Continue reading Klidný spánek, noční můry: Jak autisté přemýšlí